dnes je 28.11.2022

Input:

Nález 51/1996 SbNU, sv. 5, K otázce restitučních důvodů podle zákona č. 229/1991 Sb. v souvislosti s vládním nařízením č. 15/1959 Sb.

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 51

IV. ÚS 80/96

K otázce restitučních důvodů podle zákona č. 229/1991 Sb. v souvislosti s vládním nařízením č. 15/1959 Sb.

V případech, kdy ke ztrátě vlastnického práva k majetku, který splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, došlo na podkladě rozhodnutí správního orgánu, a to s odvoláním na vládní nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, ačkoli se tak stalo v rozporu s tímto nařízením, není uplatnění restitučního nároku podle zákona o půdě vyloučeno, i když v jeho ustanovení § 6 není výslovně vládní nařízení č. 15/1959 Sb. uvedeno.

Nález

Ústavního soudu České republiky (IV. senátu) ze dne 21. června 1996 sp. zn. IV. ÚS 80/96 ve věci ústavní stížnosti J.M. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze 13. 12. 1995 sp. zn. 22 Ca 395/95 o určení vlastnictví k nemovitosti.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 1995 čj. 22 Ca 395/95-18 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, potvrzujícímu rozhodnutí Okresního úřadu v Šumperku, okresního pozemkového úřadu ze dne 17. 3. 1995 čj. 1474/4572/95/2 o tom, že stěžovatel není vlastníkem nemovitostí v k.ú. R. ve výroku tohoto rozhodnutí blíže označených, stěžovatel setrvává na svém stanovisku, že jeho nárok na vydání nemovitostí podléhá režimu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, neboť původní vlastnice V.B. na těchto nemovitostech zemědělsky hospodařila. Uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, v jehož odůvodnění je konstatováno, že stěžovatelův nárok, který měl a mohl být uplatněn podle zákona č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, již nelze uplatnit podle zákona č. 195/1993 Sb. (správně zákona č. 229/1991 Sb.), a to bez ohledu na to, zda jde či nejde o majetek zemědělský nebo zda jeho odnětí podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. bylo v rozporu s tehdejšími předpisy, byly porušeny stěžovatelovy základní práva a svobody, jež jsou zakotveny v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) - krajský soud vydal totiž své rozhodnutí bez jednání, aniž by byly splněny podmínky, uvedené v ustanovení § 250f občanského soudního řádu, jakož i v článku 36 odst. 1 Listiny, článku 90 Ústavy České republiky a článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tím, že krajský soud nerespektoval základní s mysl restitučních zákonů, rozhodl v rozporu i s článkem 4 odst. 4 Listiny. Ze všech uvedených důvodů stěžovatel proto navrhuje zrušení napadených rozhodnutí.

Krajský soud v Ostravě ve vyjádření předsedkyně senátu poukázal na článek 36 odst. 2 a odst. 4 Listiny, podle kterých podmínky a podrobnosti přezkumu rozhodnutí veřejné správy upravuje zákon. V daném případě jde o ustanovení § 250f o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 250l odst. 2 o.s.ř.,

Nahrávám...
Nahrávám...