Nález 169/1999 SbNU, sv.16, K soudnímu přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 169
IV. ÚS 325/99
K soudnímu přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů
1. Za situace, kdy zákonem stanovené podmínky přístupu občana k soudu ve správních věcech jsou velmi rigidní, formálně přísné a stojí na principu koncentrace řízení, nelze akceptovat, jsou-li tyto podmínky navíc vykládány extenzivně. Takový přístup je v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
2. Z žádného ustanovení občanského soudního řádu nelze dovodit, že tzv. žalobní (stížnostní) body se mohou opírat toliko o předpisy práva veřejného.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 25. listopadu 1999 sp. zn. IV. ÚS 325/99 ve věci ústavní stížnosti Ing. M. Č. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31. 3. 1999 sp. zn. 22 Ca 127/98, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě z 25. 2. 1998 č. j. FŘ/4779/140/97 o zamítnutí stěžovatelova odvolání proti platebnímu výměru, jímž byla stěžovateli vyměřena daň z převodu nemovitosti.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 1999 sp. zn. 22 Ca 127/98 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 2. 7. 1999, ve lhůtě dle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), ústavní stížnost, ve které je napadeno rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z 31. 3. 1999 sp. zn. 22 Ca 127/98. Krajský soud zastavil řízení o žalobě, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti platebnímu výměru prvostupňového finančního orgánu.
Uvedeným platebním výměrem byla stěžovateli vyměřena daň z převodu nemovitosti, když nebylo uznáno osvobození od daně z převodu nemovitosti podle § 20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, (dále jen zákon o dani), neboť stěžovateli zanikla účast jako společníka v obchodní společnosti M. B., spol. s r. o. Uvedený platební výměr stěžovatel napadl odvoláním, kterému nebylo vyhověno, ačkoliv podle stěžovatele byla splněna podmínka stanovená v uvedeném ustanovení, která stanoví, že osvobození od daně se uplatní, nezanikne-li účast společníka ve společnosti do pěti let od vkladu nemovitosti, aniž by byla nemovitost vrácena vkladateli. Dle názoru odvolacího orgánu však zanikla účast stěžovatele ve společnosti usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 7. 1994, kterým bylo rozhodnuto o výmazu společníka. Stěžovatel dále odkazuje na výčet důvodů k zániku účasti společníka ve společnosti, jak byly uvedeny v rozhodnutí o odvolání a jak vyplývají z příslušných ustanovení obchodní ho zákoníku.
V uvedeném postupu shledává stěžovatel porušení práva zakotveného v čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), když mu byla stanovena povinnost, která není na základě zákona a v jeho mezích, a současně porušení čl. 11 odst. 5 Listiny, podle které ho lze ukládat daně jen na základě zákona. Dle názoru stěžovatele v případě předmětného osvobození od daně není provedena v zákoně o dani definice zániku účasti, a proto je třeba jako zánik chápat to, co je zánikem účasti podle obecného…