Řízení před soudem

6.6.4 Řízení před soudem

Mgr. Pavla Krejčí

Věcně a místně příslušným soudem pro řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti je krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo; pro společnosti se sídlem ve Středočeském kraji je příslušný Městský soud v Praze.

Na soudní řízení se vztahují ustanovení § 85 až § 93 ZŘS, "Řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob".

Účastníkem řízení je navrhovatel a akciová společnost. Jak jsme již uvedli výše, tak se svou povahou jedná o nesporné řízení, přesto však lze toto řízení zahájit pouze na návrh. Bližší poznámky k charakteru tohoto nesporného řízení byly uvedeny v úvodu.

Návrh na zahájení řízení musí obsahovat označení stran sporu. Navrhovatel by měl označit sebe, a to zejména jménem, příjmením, datem narození a adresou svého bydliště, resp. v případě právnické osoby obchodní firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem. Pokud se týká akciové společnosti, opět by měl uvést její obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo a údaje o jejím zápise ve veřejném rejstříku.

Následovat by mělo vylíčení pro návrh rozhodných skutečností. Navrhovatel by tedy měl popsat, kdy se sporná valná hromada konala, co se na ní stalo a v čem konkrétním spatřuje porušení zákona nebo stanov společnosti. Pokud je navrhovatelem akcionář, který byl na valné hromadě přítomen, měl by též uvést, že byl na valné hromadě vznesen protest nebo že byly naplněny podmínky, pro které protest nemusí být na valné hromadě vznesen. Poté by měl navrhovatel uvést tzv. petit, tedy svou představu o tom, jak by měl soud rozhodnout. Petit může znít např.:

Pokud bude navrhovatel zároveň žádat přiznání přiměřeného zadostiučinění dle § 261 NOZ, musí podle nové právní úpravy podat samostatnou žalobu, která bude mít již charakter řízení sporného. Dle právní úpravy platné do 31. 12. 2013 bylo možné oba návrhy spojit.

Posledními náležitostmi návrhu jsou pak uvedení data sepsání návrhu a podpis žalobce. K návrhu musí být přiloženy…