dnes je 27.4.2024

Input:

Vzor s výkladem - Žádost zaměstnance o udělení předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele k jiné výdělečné činnosti - § 304 odst. 1 ZP

1.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.18.1
Vzor s výkladem – Žádost zaměstnance o udělení předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele k jiné výdělečné činnosti – § 304 odst. 1 ZP

JUDr. Alena Čechtická, Ph.D.

Václav Havlíček

Jelení 22

301 00 Plzeň

Logistik, s.r.o.

Ovocná 33

301 00 Plzeň

Plzeň 30. dubna 2017

Žádost o udělení souhlasu k jiné výdělečné činnosti

Vážení,

na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2016 pracuji u Vaší společnosti jako vedoucí skladu.

V uplynulém měsíci mi byla nabídnuta možnost externí spolupráce s jinou logistickou firmou, a to na pozici pomocného skladníka. Vzhledem k tomu, že se jedná o výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti Vaší obchodní společnosti, dovoluji si Vás tímto požádat o udělení souhlasu k výkonu dané činnosti.

Výkon uvedené činnosti bych měl zahájit od 1. 6. 2017. Uvedenou činnost bych vykonával pouze občasně a v omezeném rozsahu, takže její výkon by neměl žádné dopady na kvalitu mé práce a plnění mých pracovních povinností u vaší společnosti.

Děkuji Vám za kladné vyřízení mé žádosti.

S pozdravem

........................................

Václav Havlíček

Výklad:

Podle § 304 odst. 1 ZP platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Výjimkou z tohoto pravidla je pouze výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti, které lze konat i bez udělení souhlasu zaměstnavatele.

Za výdělečnou činnost se považuje jakákoliv činnost konaná za účelem dosažení výdělku nebo zisku, a to bez ohledu na skutečnost, v jakém právním režimu je taková činnost vykonávána, a bez ohledu na to, zda výkonem této činnosti bylo výdělku či zisku skutečně dosaženo či nikoliv.

Za výdělečnou činnost je tedy nutno považovat činnost konanou zaměstnancem pro jiný subjekt jak na základě pracovní smlouvy či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tak na základě různých typů občanskoprávních či obchodněprávních smluv (např. příkazní smlouva, smlouva o obchodním zastoupení, smlouva o zprostředkování, komisionářská smlouva atd.), stejně jako členství zaměstnance v různých statutárních či kontrolních

Nahrávám...
Nahrávám...