dnes je 12.10.2024

Input:

Nález 46/1999 SbNU, sv.13, K právu na spravedlivý procesK principu přiměřenosti v právuK zákazu pobytu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 13, nález č. 46

IV. ÚS 311/97

K právu na spravedlivý proces
K principu přiměřenosti v právu
K zákazu pobytu

Ustanovení § 14 odst. 4 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní republiky, ve znění účinném před vyhlášením nálezu Ústavního soudu č. 159/1998 Sb., připouštělo rozhodnutí o zákazu pobytu při každém „porušení povinnosti“, takže nerozlišovalo skutečně závažná porušení právního řádu České republiky od porušení ostatních, která lze označit za méně společensky nebezpečná. Mimo jiné i z těchto důvodů Ústavní soud uvedené ustanovení zrušil pro jeho rozpor s čl. 1 Ústavy České republiky a čl. 14 odst. 1 v souvislosti s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Závěry pléna Ústavního soudu v uvedeném nálezu nelze pominout, zejména když nabývají na významu úvahy, týkající se principu přiměřenosti v právu, a to v souvislosti s uvážením intenzity porušení právních předpisů.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 29. března 1999 sp. zn. IV. ÚS 311/97 ve věci ústavní stížnosti D. N. T. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 25. 4. 1997 sp. zn. 38 Ca 276/96 o zamítnutí žaloby stěžovatele proti rozhodnutí Policejního prezidia České republiky o zamítnutí jeho odvolání proti rozhodnutí o zákazu pobytu a proti usnesení téhož soudu z téhož dne a téže spisové značky o nevyhovění žádosti stěžovatele o odložení vykonatelnosti uvedeného rozhodnutí Policejního prezidia České republiky.

I. Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze čj. 38 Ca 276/96-41 ze dne 25. 4. 1997 a usnesení téhož soudu čj. 38 Ca 276/96-40 z téhož dne se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), čl. 1 a čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě a čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“) zrušení shora označených rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Jak Ústavní soud zjistil z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 38 Ca 276/96, uvedený soud svým usnesením čj. 38 Ca 276/96-40 ze dne 25. 4. 1997 nevyhověl žádosti stěžovatele o odložení vykonatelnosti rozhodnutí Policejního prezidia ČR, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 10. 6. 1996 PPR-2768/RCP-c-225/96 a svým rozsudkem čj. 31 Ca 276/96-41 z téhož dne pak s podrobným odůvodněním zamítl žalobu stěžovatele proti uvedenému rozhodnutí policejního prezidia, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Služby cizinecké pohraniční policie České Budějovice ze dne 1. 4. 1996 čj. PJC-369-3/CPP-3-96 o zákazu pobytu stěžovatele. Rozhodnutí o zákazu pobytu stěžovatele bylo vydáno podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní republiky, v tehdy platném znění, když správní orgán, jak je patrno z odůvodnění jeho rozhodnutí, zjistil, že stěžovatel při své obchodní činnosti na území České republiky porušil § 31 odst. 1, 2. a 4 zákona č. 455/1991 Sb., o

Nahrávám...
Nahrávám...