dnes je 5.5.2024

Input:

Nález 157/2008 SbNU, sv.50, K respektování pravomocných soudních rozhodnutí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 50, nález č. 157

II. ÚS 519/08

K respektování pravomocných soudních rozhodnutí

Obecné soudy se znovu zabývaly relevancí přídělového rozhodnutí a dohody o osobním užívání a nejenže provedly nové dokazování, ale poté přijaly rozhodnutí, která popírala pravomocný rozsudek vydaný po provedení řádného řízení. S prvotním rozsudkem se obecné soudy nevypořádaly. Okresní soud pouze poznamenal, že otázka vlastnictví byla řešena „jen“ jako předběžná. Takový přístup nemůže Ústavní soud tolerovat (čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny, čl. 1 a 4 Ústavy České republiky). Obecné soudy v důsledku postavily výše správní rozhodnutí vydané politicky ovlivňovaným orgánem [čl. 4 Ústavy Československé socialistické republiky (ústavní zákon Národního shromáždění č. 100/1960 Sb.) a § 1 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech] státu nerespektujícího základní práva nad pravomocný rozsudek vydaný nezávislým soudem v demokratických a ústavních poměrech.

Určovací žaloba neobcházela restituční předpisy, nýbrž se snažila o reálné naplnění pravomocného rozsudku, jehož vydání dosáhla matka stěžovatelek autonomně a bez ohledu na restituční zákony. Závěr obecných soudů, že stěžovatelky nemohou mít naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, je v rozporu s čl. 4 Ústavy České republiky, který staví základní práva a svobody pod ochranu soudní moci.

Vedlejší účastník se stěží může úspěšně domáhat aplikace presumpce správnosti v situaci, kdy přidělení pozemku bylo dokončením transakce, jejímž účelem bylo obcházení zákona. O přidělení bylo fakticky rozhodnuto předtím, než začalo být jednáno s vlastnicí.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudkyně zpravodajka) - ze dne 25. září 2008 sp. zn. II. ÚS 519/08 ve věci ústavní stížnosti R. W. a J. Z. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007 č. j. 28 Cdo 3545/2007-237, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. 16 Co 440/2004 a proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 3. 2004 č. j. 4 C 1208/91-194 vydaným ve věci určovací žaloby, kterou se matka stěžovatelek domáhala určení neplatnosti rozhodnutí bývalého okresního národního výboru o přidělení pozemku M. S. a dohody o zřízení jeho práva osobního užívání pozemku, za účasti výše uvedených obecných soudů a vedlejší účasti M. S.

Výrok

I. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2007 č. j. 28 Cdo 3545/2007-237, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. 16 Co 440/2004 a rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 3. 2004 č. j. 4 C 1208/91-194 bylo porušeno základní právo stěžovatelek garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Proto se tato rozhodnutí ruší.

Odůvodnění

I.

1. Stěžovatelky se včasnou (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a řádnou ústavní stížností domáhaly zrušení výše uvedených rozhodnutí vydaných ve věci určovací žaloby podané jejich matkou a tvrdily, že jejich vydáním byla porušena jejich základní práva garantovaná čl. 11, 36 a 37 Listiny

Nahrávám...
Nahrávám...