§ 79-79a ZP Stanovená týdenní pracovní doba

2.4.79

§ 79-79a ZP Stanovená týdenní pracovní doba

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 4a – možnost odchýlení se od ustanovení zákoníku práce

  • § 34b odst. 1 – právo zaměstnance na přidělování práce

  • § 75 – rozsah práce v dohodě o provedení práce

  • § 76 – rozsah práce v dohodě o pracovní činnosti

  • § 78 – vymezení pojmů

  • § 79 odst. 1 a 2 – délka stanovené týdenní pracovní doby

  • § 79 odst. 3 – zkrácená pracovní doba

  • § 80 – kratší pracovní doba

  • § 88 odst. 1 – přestávka na jídlo a oddech u mladistvých

  • § 93 – práce přesčas

  • § 109 odst. 3 – definice zaměstnavatelů, kteří poskytují za výkon práce plat

  • § 241 odst. 2 – povinná úprava pracovní doby

  • § 350 odst. 2 – definice pojmu mladistvého

  • § 350a – definice týdne

 NahoruZkrácení pracovní doby

Zaměstnavatel neuvedený v § 109 odst. 3 ZP může pracovní dobu upravenou v § 79 odst. 1 a 2 ZP zkrátit bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v těchto ustanoveních. Takto zkrácená týdenní pracovní doba se považuje za stanovenou týdenní pracovní dobu. Ke zkrácení týdenní pracovní doby může dojít výhradně kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. Ke zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy nemůže dojít v dohodě s jednotlivým zaměstnancem. Zákoník práce nestanoví minimální rozsah při tomto zkrácení, zaměstnavatel může pracovní dobu zkrátit pod rozsah stanovený v § 79 odst. 1 a 2 ZP v jakémkoliv rozsahu. Ke zkrácení pracovní doby však musí dojít vždy bez snížení mzdy. Od 30. 7. 2020 byl § 79 odst. 3 formulačně upraven, s cílem výslovně upravit, že dojde-li ke zkrácení stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 odst. 3, bude se u takto zkrácené stanovené týdenní pracovní doby jednat pro účely dalších souvisejících právních úprav, zejména pro posuzování práce přesčas, o stanovenou týdenní pracovní dobu. Zkrátit pracovní dobu podle § 79 odst. 3 ZP nemohou zaměstnavatelé, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP. Pro tyto zaměstnavatele je délka týdenní pracovní doby stanovená podle pracovních režimů v § 79 odst. 1 a 2 ZP závazná. Mezi zaměstnavatele, kteří nemohou pracovní dobu zkrátit pod hranice stanovené v § 79 odst. 1 a 2 ZP, patří stát, územní samosprávné celky, státní fondy, příspěvkové organizace, školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona a veřejná kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích.

 NahoruStanovená týdenní pracovní doba

Týdenní pracovní doba upravená v § 79 odst. 1 a 2 ZP, případně týdenní pracovní doba zkrácená pod tyto hranice v kolektivní smlouvě anebo ve vnitřním předpisu bez snížení mzdy podle § 79 odst. 3, je stanovenou týdenní pracovní dobou. Tento pojem má význam pro definování práce přesčas, protože prací přesčas je práce konaná nad takto stanovenou týdenní pracovní dobu. Definice stanovené týdenní pracovní doby má význam i pro právo zaměstnance, které mu garantuje ustanovení § 34b odst. 1 ZP. Podle tohoto ustanovení má zaměstnanec v pracovním poměru právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby upravené v § 79 ZP s výjimkou kratší pracovní doby anebo při zavedení konta pracovní doby jako zvláštního způsobu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby upraveného v § 86 a 87 ZP.

Kratší pracovní doba

Zkrácení pracovní doby podle § 79 odst. 3 ZP, které může být provedeno výhradně bez snížení mzdy zaměstnance a pouze v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, je nutné odlišit od kratší pracovní doby, která může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem individuálně sjednána. Ke sjednání kratší pracovní doby může dojít výhradně individuální dohodou zaměstnavatele a zaměstnance, kratší pracovní doba nemůže být stanovena vnitřním předpisem anebo sjednána kolektivní smlouvou. Je-li sjednána kratší pracovní doba podle § 80 ZP, má zaměstnanec právo na přidělování práce v tomto sjednaném rozsahu. Podle § 80 ZP zaměstnanci přísluší mzda (plat) za výkon práce odpovídající této kratší pracovní době (sjednanému pracovnímu úvazku). Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat v rozsahu vykonávané práce také pro případ, že požádá o kratší pracovní dobu podle § 241 odst. 2 ZP, pokud pečuje o dítě mladší 15 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné osoby.

Rozdíl ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

S účinností od 1. 1. 2012 je ustanovení § 79, které upravuje stanovenou týdenní pracovní dobu, formulačně upraveno. Dosavadní text, že pracovní doba "nesmí podle jednotlivých pracovních režimů překročit" délku pracovní doby uvedenou v tomto ustanovení, je vypuštěn a nahrazen pojmem "délka pracovní doby činí". Pracovní doba je tak přímo zákoníkem práce stanovena v určité konkrétní délce v návaznosti na zvolený pracovní režim. Formulační změna v § 79 znamená, že týdenní délka pracovní doby je jednoznačně stanovena. Formulace, kterou zákoník práce používal do 31. 12. 2011 s tím, že pracovní doba "nesmí překročit" limity upravené v tomto ustanovení, byla někdy vnímána tak, že právní úprava v ČR nestanoví konkrétní délku týdenní pracovní doby. Rozhodně je i tato malá formulační změna ku prospěchu, protože v návaznosti na jednotlivé pracovní režimy je zcela zřejmé, jak dlouhá týdenní pracovní doba má být.

Od 30. 7. 2020

Opouští se definice třísměnného pracovního režimu a nově se definuje pojem vícesměnných pracovních režimů. Pracovní režimy s více jak 2 směnami se nově označují jako vícesměnné, v tomto vymezení je zahrnut jak dosavadní pojem třísměnných pracovních režimů, u nichž se nic nemění, tak i pracovní režimy s více směnami. Úprava definice vícesměnných pracovních režimů znamená, že i zaměstnanci, kteří pracují ve více směnách než dosavadních 3, mají od 30. 7. 2020 délku týdenní pracovní doby stanovenu podle § 79 odst. 2 písm. b) na 37,5 hodiny týdně.

Výslovně se stanoví, že dojde-li ke zkrácení stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 odst. 3, bude se u takto zkrácené stanovené týdenní pracovní doby jednat pro účely dalších souvisejících právních úprav (zejména práce přesčas) o stanovenou týdenní pracovní dobu.