č. 4555/2024 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: nemožnost vést řízení a rozhodnout o správním vyhoštění před vydáním rozhodnutí o žádosti o udělení mezinárodní ochrany
č. 4555/2024 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: nemožnost vést řízení a rozhodnout o správním vyhoštění před vydáním rozhodnutí o žádosti o udělení mezinárodní ochrany
k § 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
k § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
Požádal-li cizinec o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle § 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nemůže s ním policie paralelně vést řízení a vydat rozhodnutí o správním vyhoštění [zde dle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky] dříve, než Ministerstvo vnitra rozhodne o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany; teprve v případě negativního rozhodnutí (neudělení mezinárodní ochrany, případně zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné anebo zastavení řízení) může policie vydat rozhodnutí o správním vyhoštění, jak vyplývá ze závěrů rozsudku velkého senátu Soudního dvora ze dne 9. 11. 2023, CD, C-257/22.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2023, čj. 5 Azs 50/2021-45)
Prejudikatura: č. 4321/2022 Sb. NSS a č. 4551/2024 Sb. NSS; rozsudky velkého senátu Soudního dvora ze dne 15. 2. 2016, N. (C-601/15 PPU) a ze dne 19. 6. 2018 Gnandi (C-181/16); rozsudky Soudního dvora ze dne 30. 5. 2013, Arslan (C-534/11), a ze dne 9. 11. 2023, CD (C-257/22).
Věc: D. L. H. proti Ministerstvu vnitra o správní vyhoštění, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce se dne 24. 2. 2020 dostavil do Přijímacího střediska Zastávka, kde požádal o udělení mezinárodní ochrany. Předložil platný cestovní pas s německým vízem typu D s platností od září 2018 do prosince 2018. Podle razítek obsažených v cestovním pase vycestoval žalobce z Vietnamu dne 26. 9. 2018 a ještě téhož dne přiletěl do Německa. Od té doby schengenský prostor neopustil. Oznámením ze dne 26. 2. 2020 zahájila Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie (správní orgán I. stupně) řízení o uložení správního vyhoštění, neboť žalobce pobýval na území České republiky bez platného povolení k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn. Při výslechu žalobce odmítl vypovídat. Před vydáním rozhodnutí doručil správnímu orgánu I. stupně své vyjádření k podkladům rozhodnutí, v němž uvedl, že na území České republiky pobývá oprávněně jakožto žadatel o mezinárodní ochranu.
Správní orgán I. stupně dne 19. 8. 2020 rozhodl podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců o správním vyhoštění žalobce, který pobýval minimálně dne 24. 2. 2020 v České republice neoprávněně. Neoprávněný pobyt byl v řízení nepochybně prokázán, proto bylo možné žalobci správní vyhoštění uložit. Správní orgán I. stupně zdůraznil, že vycestování žalobce je možné, což potvrdilo závazné stanovisko vydané dle § 120a zákona o pobytu cizinců. Správní orgán I. stupně také v souvisejícím rozhodnutím uložil žalobci povinnost uhradit náklady řízení o správním vyhoštění. Proti oběma rozhodnutím podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutími ze dne 16. 11. 2020 zamítl.
V meritu věci vyšel…
