dnes je 29.4.2024

Input:

č. 4554/2024 Sb. NSS, Rozšířený senát: místní příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení; náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti proti usnesení o postoupení věci

č. 4554/2024 Sb. NSS
Rozšířený senát: místní příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení; náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti proti usnesení o postoupení věci
k § 123 odst. 5 daňového řádu
k § 7 odst. 2 a odst. 6 větě první a § 60 soudního řádu správního
I. K řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni v přezkumném řízení (§ 7 odst. 2 s. ř. s.).
II. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o postoupení věci místně příslušnému soudu (§ 7 odst. 6 věta první s. ř. s.) rozhodne krajský soud v rozhodnutí o žalobě, a to podle pravidel o náhradě nákladů řízení o žalobě samotné (§ 60 s. ř. s., tedy zásadně podle procesního úspěchu účastníků řízení o žalobě).
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2023, čj. 5 As 84/2022-30)
Prejudikatura: č. 3152/2015 Sb. NSS, č. 3271/2015 Sb. NSS, č. 3450/2016 Sb. NSS, č. 3824/2019 Sb. NSS, č. 4006/2020 Sb. NSS, č. 4039/2020 Sb. NSS a č. 4370/2022 Sb. NSS.
Věc: EKO Logistics, s. r. o., proti Generálnímu finančnímu ředitelství o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.

Jádrem sporu bylo, zda k řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu je místně příslušným ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správce daně, který rozhodoval v původním daňovém řízení v prvním stupni, nebo krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správce daně, který rozhodoval v přezkumném řízení v prvním stupni.
Finanční úřad pro Středočeský kraj vydal dne 22. 11. 2018 platební výměry, kterými byla žalobkyně vyrozuměna o předpisu úroku z prodlení s úhradou daně z přidané hodnoty za zdaňovací období května a srpna 2012. Odvolací finanční ředitelství svým rozhodnutím ze dne 15. 11. 2019 zamítlo odvolání žalobkyně a uvedené platební výměry potvrdilo.
Odvolací finanční ředitelství následně rozhodnutím ze dne 24. 8. 2020 v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu změnilo svá původní rozhodnutí. Dále pak rozhodnutím ze dne 11. 2. 2021 v autoremeduře podle § 113 odst. 1 písm. b) daňového řádu částečně vyhovělo odvolání žalobkyně a změnilo své předchozí rozhodnutí. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 17. 8. 2021 zamítl odvolání žalobkyně proti druhému z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství.
Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí bránila žalobou u Krajského soudu v Praze, který usnesením ze dne 16. 2. 2022, čj. 51 Af 32/2021-35, postoupil věc podle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s. Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. Shledal, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v přezkumném řízení, v němž v prvním stupni rozhodovalo Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně. Krajský soud v Praze uvedl, že přezkumné řízení podle § 121 a násl. daňového řádu je samostatným řízením, jež nelze chápat jako
Nahrávám...
Nahrávám...