dnes je 6.6.2020

Input:

Změny v pracovním právu v prvním pololetí roku 2020

7.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1.1
Změny v pracovním právu v prvním pololetí roku 2020

JUDr. Petr Bukovjan

V následujících řádcích jako obvykle aktualizujeme informace o legislativních změnách v oblasti pracovního práva a upozorňujeme na ty, které se mohou dotknout práce personalistů či mzdových účetních v prvním pololetí letošního roku nebo na začátku pololetí druhého. V této souvislosti nemůžeme s ohledem na stávající situaci vynechat zmínku o některých dopadech pandemie koronaviru do pracovněprávních vztahů.

Srážky ze mzdy a jiných postižitelných příjmů

Jen pro připomenutí – s účinností od 1. 1. 2020 došlo nařízením vlády č. 349/2019 Sb. ke změně výše normativních nákladů na bydlení pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory. To ovlivnilo údaje, které potřebuje znát zaměstnavatel při srážkách ze mzdy, platu a jiných postižitelných příjmů zaměstnance, zejména pak výši nezabavitelné částky na osobu povinného. Aby toho nebylo málo, nedávno došlo a v dohledné době ještě dojde k dalším změnám v této oblasti.

Nařízením vlády č. 61/2020 Sb.od 1. 4. 2020 zvýšilo životní minimum jednotlivce, a to z částky 3 410 Kč na částku 3 860 Kč. Ve Sbírce zákonů bylo publikováno také nařízení vlády č. 62/2020 Sb.účinností od 1. 7. 2020 změní nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto změnového nařízení vlády se nezabavitelná částka na povinného bude odvozovat nově nikoliv ze dvou třetin, ale tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Z této nezabavitelné částky se vypočítává částka, která nemůže být povinnému sražena z důvodu poskytování výživného jiné osobě. Na tuto osobu se bude nově započítávat jedna třetina (namísto dosavadní jedné čtvrtiny). Uvedené změny jsou přehledně popsány v následující tabulce.

Přehled důležitých údajů pro účely srážek v roce 2020 (v Kč)

    od 1. ledna   od 1. dubna   od 1. července  
Životní minimum jednotlivce (ŽM)   3 410   3 860   3 860  
Normativní náklady na bydlení (NNB)   6 502   6 502   6 502  
Základní nezabavitelná částka (součet ŽM a NNB)   9 912   10 362   10 362  
Částka, nad kterou lze srazit bez omezení (dvojnásobek součtu ŽM a NNB)   19 824   20 724   20 724  
Nezabavitelná částka (NČ) na osobu povinného(2/3, resp. 3/4 ze součtu ŽM a NNB)   6 608   6 908   7 771,50  
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu (1/4, resp. 1/3 z NČ na povinného)   1 652   1 727   2 590,50  
Maximální výše jedné třetiny (z dvojnásobku součtu ŽM a NNB)   6 608   6 908   6 908  

Nutno jen doplnit, že nové parametry pro účely srážek ze mzdy, platu a jiných postižitelných příjmů uplatní zaměstnavatel poprvé za výplatní období měsíce dubna 2020, resp. července 2020.

V souvislosti s touto problematikou upozorňujeme, že v lednu 2020 vydalo Ministerstvo spravedlnosti důležité stanovisko týkající se povinnosti zaměstnavatele poskytnout součinnost soudním exekutorům. Z tohoto stanoviska lze zdůraznit hlavně následující závěry:

1. S ohledem na smysl a účel zákonné úpravy exekučního řízení je namístě vykládat zákonnou úpravu tak, že po plátcích mzdy (zaměstnavatelích) může být soudními exekutory v přiměřeném rozsahu vyžadována součinnost. Plátci mzdy totiž z povahy věci disponují informacemi relevantními pro exekuční řízení a rozhodování v něm. Soudní exekutor může požadovat po plátcích mzdy součinnost nikoliv na základě exekučního řádu, ale s odkazem na § 128 OSŘ ve spojení s § 52 odst. 1 a § 55b odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Neposkytnutí součinnosti hrubě ztěžuje postup exekučního řízení a může vést k uložení pořádkové pokuty.

2. Plátce mzdy je povinen poskytnout soudnímu exekutorovi informace, jež se vážou k výši vypláceného příjmu, jeho právnímu základu a k otázce, zda jsou z tohoto příjmu uspokojováni jiní věřitelé. Tato povinnost se vztahuje zejména na:

  • sdělení, zda je se zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce (tj. druh pracovněprávního vztahu),

  • předpokládané trvání pracovního poměru či dohody,

  • výši čisté mzdy za období posledních nejvýše 6 měsíců,

  • informace o srážkách, které jsou plátcem již ze mzdy prováděny (výše srážky a subjekt, pro který je sráženo),

  • výplatní termín, a

  • pořadí vymáhané pohledávky.

Naopak, soudní exekutor prostřednictvím součinnostních dotazů nesmí po plátci mzdy povinného požadovat informace, které plátce mzdy od svého zaměstnance nesmí zjišťovat podle zákoníku práce, informace, které nejsou relevantní pro provádění srážek ze mzdy, ani informace, které si je schopen soudní exekutor zjistit jiným způsobem. Toto pravidlo se vztahuje zejména na:

  • informace o rodinných poměrech povinného (například počet dětí),

  • informace o majetkových poměrech povinného (například identifikaci motorového vozidla, kterým se povinný dopravuje do práce),

  • číslo účtu, na který je povinnému zasílána mzda, či kód banky,

  • telefonní číslo a e-mailovou adresu povinného, a

  • adresu povinného.

3. Za standardní lhůtu pro poskytnutí součinnosti plátcem mzdy lze považovat lhůtu 15 dnů. Ve zvláště odůvodněných případech může být tato lhůta zkrácena, nikoliv však na méně než 7 dnů.

Novely zákoníku práce

S účinností především od 1. 7. 2020, resp. od 1. 1. 2021, se měl podle návrhu projednávaného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky významným způsobem změnit po delší době zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Nosným bodem této novely je změna právní úpravy dovolené.

Dotčeným návrhem se v současné době měly zabývat příslušné výbory Poslanecké sněmovny. S ohledem na přerušení činnosti dolní komory v důsledku pandemie koronaviru nelze ale s jistotou říci, kdy se poslanci k projednávání tohoto návrhu novely zákoníku práce vrátí. Dá se předpokládat, že účinnosti nabydou tyto změny později než k původně plánovanému datu.

Vedle toho bude Poslanecká sněmovna v budoucnu projednávat ještě další návrhy na změnu dotčeného právního předpisu, ať už jde o zvýšení základní výměry dovolené v tzv. podnikatelské sféře ze 4 týdnů na 5 týdnů za kalendářní rok nebo o změnu § 34b odst. 2 ZP (připuštění možnosti, aby zaměstnanec na rodičovské dovolené vykonával pro téhož zaměstnavatele práci stejně druhově vymezenou na základě dohody o provedení práce) a § 241 odst. 2 ZP (upřesnění právní situace zaměstnance, který požádal o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby).

Připravované návrhy na změny v zákoně o zaměstnanosti

Co musí zaměstnavatele po překonání stávající nepříjemné situace zajímat, jsou též připravované změny v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ukončilo připomínkové řízení ohledně dvou samostatných návrhů na změny v tomto právním předpisu. První návrh se zaměřuje na změny zejména v oblasti agenturního zaměstnávání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a aktivní politiky zaměstnanosti (s předpokládanou účinností od 1. 1. 2021). Druhý návrh se týká mj. kontrolní činnosti v oblasti zaměstnanosti (s plánovanou, ale zcela určitě nerealizovatelnou účinností od 1. 7. 2020).

Pandemie koronaviru a pracovní právo

Bohužel, spíše než legislativními změnami se nyní zaměstnavatelé zabývají nepříjemnými dopady pandemie koronaviru do pracovněprávních vztahů. Není účelem postihnout v tomto komentáři všechny souvislosti. Upozorníme proto jen na vybrané záležitosti.

Pracovnělékařské prohlídky

Sdružení praktických lékařů doporučilo lékařům, aby přestali poskytovat pracovnělékařské služby. Na to zareagovala vláda v jednom ze svých krizových opatření – dle jejího usnesení publikovaného pod číslem 84/2020 Sb. platí, že po dobu trvání vyhlášeného nouzového stavu lze u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit posouzení jejich zdravotní způsobilosti k práci čestným prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze 1 tohoto opatření, a že u zaměstnanců není potřeba provádět po tuto dobu periodické lékařské prohlídky ve smyslu právních předpisů o pracovnělékařských službách (§ 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).

Podle zmíněného usnesení tak vstupní lékařská prohlídka nemusí před vznikem pracovního poměru proběhnout vůbec a účinky lékařského posudku nahrazuje čestné prohlášení zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) ve znění obsaženém v příloze k usnesení vlády. Zaměstnavatel by měl přesto po skončení nouzového stavu zvážit vyslání zaměstnance na mimořádnou lékařskou