5.4.4.2.2
Zánik funkce člena dozorčí rady
Mgr. Mgr. Radana Burešová, Mgr. Markéta Káninská
NahoruZpůsoby zániku funkce člena dozorčí rady
Funkce člena dozorčí rady zaniká:
a) smrtí, jedná-li se o fyzickou osobu,
b) zánikem právnické osoby, která je členem dozorčí rady; to neplatí, pokud tato právnická osoba zanikne s právním nástupcem a stanovy neurčují jinak,
c) odstoupením z funkce,
d) odvoláním z funkce,
e) ztrátou předpokladů pro výkon funkce člena dozorčí rady,
f) uplynutím funkčního období,
g) volbou nového člena, ledaže z rozhodnutí valné hromady, resp. zaměstnanců vyplývá něco jiného,
h) nezmocní-li právnická osoba, která je členem dozorčí rady, fyzickou osobu, která ji bude v dozorčí radě zastupovat, popř. tato osoba nebude do tří měsíců od vzniku funkce uvedené právnické osoby zapsána do obchodního rejstříku (§ 46 odst. 7 a 8 ZOK) nebo
i) zánikem společnosti.
NahoruSmrt fyzické osoby–člena dozorčí rady
Protože je výkon funkce člena dozorčí rady závazkem osobní povahy, není možné tuto funkci zdědit. Okamžikem smrti fyzické osoby–člena dozorčí rady tato funkce bez dalšího zaniká. Společnosti bude úmrtí člena dozorčí rady zpravidla doloženo jeho dědici, kteří jí doručí kopii úmrtního listu.
V rámci řízení o výmazu tohoto člena z obchodního rejstříku buď společnost předloží rejstříkovému soudu kopii úmrtního listu člena dozorčí rady, kterou obdrží od dědiců nebo odkáže soud, aby si smrt člena dozorčí rady ověřil ve veřejných registrech a sám si z úřední povinnosti úmrtní list obstaral.
NahoruZánik právnické osoby
Zanikne-li právnická osoba, která je členem dozorčí rady s právním nástupcem (například v důsledku fúze nebo převodu jmění na společníka), stane se členem dozorčí rady tento právní nástupce. Stanovy společnosti ovšem mohou takový postup vyloučit. Členství v dozorčí radě pak zaniká okamžikem zániku právnické osoby bez ohledu na to, zda její jmění přechází na právního nástupce nebo ne.
NahoruOdstoupení z funkce
Výkon funkce člena dozorčí rady je samozřejmě dobrovolný v tom smyslu, že nikdo nemůže být k výkonu takové funkce nucen. Proto tedy i zákon zachovává každému členu dozorčí rady právo výkon funkce ukončit, a to i bez uvedení důvodu.
Problematické je stanovení okamžiku účinnosti odstoupení z funkce. Obchodní zákoník ponechával obchodním korporacím určitou možnost ovlivnit, kdy účinky odstoupení nastanou, což bylo kritizováno, jelikož řada společností této možnosti zneužívala a fakticky nutila členy svých orgánů k výkonu funkce proti jejich vůli. ZOK proto tuto koncepci nepřevzal a stanovil jediné omezení, a to, že k odstoupení nesmí dojít v době, která je pro společnost nevhodná. Ani tento přístup však není prost komplikací a řada společností se ocitla v situaci, kdy se bez jakéhokoli předchozího upozornění prakticky ze dne na den ocitla bez orgánů.
Novela ZOK účinná od 1. ledna 2021 se proto navrátila k původní úpravě obsažené v obchodním zákoníku (nový § 58 ZOK). Výkon funkce tedy končí dnem, kdy odstoupení člena dozorčí rady projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil (valná hromada), nestanoví-li stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem (tj. dozorčí rada). Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení společnosti doručeno. Odstupující člen dozorčí rady, který byl do funkce jmenován akcionářem na základě tzv. vysílacího práva (§ 448b ZOK) nebo zvolen zaměstnanci (§ 448a ZOK), oznámí své odstoupení dozorčí radě, a jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada.
V těchto mezích se jeví jako kompromisní řešení, při němž stanovy určují, že v případě, že členy dozorčí rady volí valná hromada, projednává odstoupení člena dozorčí rady rovněž dozorčí rada.
Otázku, co je dnem, kdy měl dostoupení projednat příslušný orgán, vyřešila za platnosti obchodního zákoníku judikatura, která je od 1. ledna 2021 znovu použitelná.
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 7 Cmo 672/98
Dnem, kdy valná hromada "měla projednat" rezignaci jednatele společnosti s ručením omezeným na tuto funkci, je nutno rozumět nejenom případ, kdy se valná hromada sešla v usnášeníschopném stavu, leč odstoupení jednatele z funkce na ní nebylo projednáno, nýbrž i případ, kdy se valná hromada nesejde, tedy v určený čas a na určené místo se nedostaví společníci mající dostatečný počet hlasů pro to, aby valná hromada byla usnášeníschopná.
Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení na zasedání orgánu, který je příslušný k projednání jeho odstoupení, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.
Pokud působnost valné hromady vykonává jediný akcionář, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému akcionáři, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.
Stanovení správného okamžiku zániku funkce je důležité i pro návrh na výmaz dotčeného člena z obchodního rejstříku, jelikož se v něm uvádí datum zániku funkce.
NahoruOznámení o odstoupení z funkce
Po novele ZOK výslovně nestanoví, komu je třeba oznámení o odstoupení z funkce doručit. Bylo tak opuštěno původní pravidlo stanovené ZOK, podle něhož musel odstupující člen dozorčí rady odstoupení oznámit orgánu, který jej zvolil. Opět to znamená návrat k režimu obchodního zákoníku, kdy pravidla o doručování dovodila judikatura, která je tak opět aktuální.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008
[...] neupravuje formu ani způsob oznámení o odstoupení z funkce člena orgánu společnosti. Je nepochybné, že odstupující člen mohl oznámit své odstoupení na jednání příslušného orgánu. Avšak v době, kdy příslušný orgán nejedná, tak učinit nelze. Současně platí, že orgán obchodní společnosti není způsobilým subjektem práva, jemuž by bylo možno doručit oznámení např. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Za této situace Nejvyšší soud uzavírá, že odstoupení z funkce je v souladu s ustanovením [...] oznámeno orgánu společnosti i tehdy, je-li oznámení doručeno v písemné formě společnosti, o jejíž orgán jde. Zbývá posoudit, zda předání listiny obsahující oznámení o odstoupení z funkce předsedovi představenstva lze považovat za doručení společnosti. K tomu, aby odstoupení bylo společnosti doručeno, je třeba, aby se dostalo do sféry její dispozice, přičemž je logické, že za společnost jako právnickou osobu bude odstoupení přebírat vždy osoba fyzická, např. osoba, která je za společnost oprávněna přijímat poštu. Předání oznámení o odstoupení z funkce předsedovi představenstva akciové společnosti tento požadavek beze zbytku splňuje, neboť jde nepochybně o osobu, která je oprávněna za společnost přijímat poštu [...].
Obsahové ani formální náležitosti oznámení o odstoupení zákon nestanoví, je však nutné, aby se takové oznámení dostalo do dispozice společnosti. V případě písemné či e-mailové komunikace tedy postačí, bude-li oznámení zasláno na adresu (e-mailovou adresu) společnosti nebo osobně předáno osobě, která je oprávněna za společnost přejímat poštu (např. pracovnici podatelny).
NahoruOdvolání z funkce
Odvolání z funkce je asi nejčastějším způsobem zániku funkce člena dozorčí rady. Odvolání členů dozorčí rady spadá do působnosti orgánu, který je ustanovil do funkce, tedy valné hromadě nebo jedinému akcionáři, zaměstnanců nebo akcionáře, kterému náleží tzv. vysílací právo. Příslušný orgán tak v zásadě může učinit kdykoli, a to i bez udání důvodu.
K přijetí rozhodnutí valné hromady o odvolání člena dozorčí rady se vyžaduje souhlas…
