dnes je 25.7.2021

Input:

Vzor s výkladem - Žádost o stanovení záloh jinak podle § 174 DŘ

1.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.1.26
Vzor s výkladem – Žádost o stanovení záloh jinak podle § 174 DŘ

Ing. Zdeněk Morávek

Karel Novák

Zahradní 5179

430 04 Chomutov

DIČ: CZ12345678

Finanční úřad pro Ústecký kraj

Územní pracoviště v Chomutově

Bachmačská 1416

430 11 Chomutov

V Chomutově dne 20. 9. 2017

Žádost o stanovení záloh jinak (§ 174 DŘ)

Jako daňový subjekt, poplatník daně z příjmů fyzických osob, Karel Novák, DIČ: CZ12345678, žádám v souladu s § 174 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, o stanovení záloh jinak, konkrétně o udělení výjimky z povinnosti daň zálohovat. Jako poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob mi vznikla za zdaňovací období roku 2016 daňová povinnost ve výši 270 067 Kč, z čehož vyplynula povinnost hradit zálohy k 15. 9. 2017, 15. 12. 2017, 15. 3. 2018 a 15. 6. 2018 ve výši 67 600 Kč. V roce 2017 však vzhledem ke změně charakteru činnosti došlo k mimořádnému poklesu příjmů, který bude mít zásadní vliv na výši základu daně a daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2017. K doložení této skutečnosti lze odkázat na daňová přiznání k DPH za první dvě čtvrtletí roku 2017, ve kterých byla vykázána uskutečněná zdanitelná plnění (a současně zdanitelné příjmy) v celkové výši cca 25 tis. Kč. Stejný vývoj je očekáván i do konce roku 2017. Výše těchto příjmů je tedy zcela v nepoměru k výši záloh, které byly stanoveny na základě daňové povinnosti za rok 2016.

Z výše uvedeného vyplývá, že daňovému subjektu by vznikl přeplatek na dani v plné výši uhrazených záloh, platba záloh by navíc velmi výrazně negativně ovlivnila finanční situaci daňového subjektu. Z toho důvodu žádám o udělení výjimky z povinnosti daň zálohovat, a to v souladu s § 174 odst. 5 daňového řádu.

Děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.

S pozdravem

………………………………….

Karel Novák

Výklad:

Jak vyplývá z úpravy § 174 DŘ, daň lze zajistit prostřednictvím placení záloh, jestliže daň není ještě známa a neuplynul-li den její splatnosti. Záloha na daň tedy představuje zajišťovací prostředek v daňovém řízení. Povinnost platit daň prostřednictvím záloh stanoví zákon, což znamená, že jedině zákon může stanovit, jaká daň bude zajištěna prostřednictvím záloh, v jakých lhůtách budou tyto zálohy splatné, v jaké výši či v jakém poměru k výši daně budou zálohy stanoveny. Samotný povinnost platby záloh k jednotlivým daním nestanoví, tuto povinnost upravují jednotlivé daňové, případně poplatkové zákony.

Daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem nebo rozhodnutím správce daně. Zálohy stanovené zákonem jsou typické zejména pro daň z příjmů, kde jsou zálohy na daň upraveny v § 38a ZDP, výše a lhůty splatnosti záloh jsou upraveny také v § 10 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Nicméně je potřeba si uvědomit, že zákonná úprava není jedinou možností stanovení záloh, tou druhou je rozhodnutí správce daně.

Z principu záloh vyplývá, že po skončení zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, popřípadě vyúčtování, se uhrazené zálohy na daň započítávají na úhradu splatné daně.

V praxi samozřejmě může nastat situace, kdy dojde ke změně okolnosti či skutečností, za kterých byla platba záloh stanovena, což bude

Nahrávám...
Nahrávám...