Systém vnitřní struktury společnosti

13.20 Systém vnitřní struktury společnosti

Mgr Pavla Krejčí

Akciová společnost si dle právní úpravy ZOK může vybrat ze dvou modelů svého vnitřního řízení, a to systému dualistického a systému monistického (§ 396 a násl. ZOK). Rozdíl mezi oběma systémy je značný, a to jak v orgánech, které se v každém systému zřizují, tak i v počtu osob, které jsou v takovýchto orgánech potřeba. Zákonná změna totiž pomáhá vyřešit častý problém s personálním obsazením funkcí, kdy doposud bylo třeba ve vedení společnosti mít nejméně tři osoby v představenstvu společnosti a tři osoby v dozorčí radě. Právě počet potřebných osob byl mnohdy překážkou pro zakládání akciových společností, neboť zakladatelé pouze zřídka disponovali takovým množstvím důvěryhodných spolupracovníků. Nyní může ležet celé vedení akciové společnosti i jen v rukou jedné osoby. Přechod mezi jednotlivými systémy vnitřní organizace je možný "pouhou“ změnou stanov společnosti. V pochybnostech se má za to, že akciová společnost zvolila systém dualistický.

Povinně zřizované orgány v dualistickém systému:

Valná hromada (A) - představenstvo (B) - dozorčí rada (C)

Povinně zřizované orgány v monistickém systému:

Valná hromada (A) - správní rada (D) - statutární ředitel (E)

Je třeba upozornit na to, že oba systémy řízení mezi sebou nelze míchat – nelze proto zřídit z každého systému některý orgán. Akciová společnost se proto musí striktně rozhodnout pro systém monistický nebo systém dualistický.

Některé akciové společnosti musí povinně zřizovat jako orgán společnosti ještě takzvaný výbor pro audit (F).

Stanovy společnosti pak mohou zřídit další orgány společnosti. Ty mohou mít například poradní funkci.

A. Valná hromada

Nejvyšším orgánem společnosti v obou systémech zůstává valná hromada společnosti (§ 44 odst. 1 ZOK). Jedná se o povinně vytvářený kolektivní orgán společnosti. Výjimkou jsou pouze společnosti s jediným akcionářem, kdy v souladu s § 12 ZOK vykonává působnost valné hromady jediný akcionář.

Valná hromada akciové společnosti je tvořena všemi akcionáři, a to i těmi akcionáři, kteří nedrží akcie s hlasovacími právy (ale vlastní např. prioritní akcie dle § 279 ZOK), nebo i těmi, které stíhá zákaz výkonu hlasovacího práva dle § 426 a § 427 ZOK. Prostřednictvím valné hromady vykonávají akcionáři své právo podílet se na řízení společnosti. Za podmínek určených stanovami mohou akcionáři své právo podílet se na řízení společnosti uskutečňovat i mimo valnou hromadu, a to prostřednictvím rozhodování per rollam (mimo valnou hromadu) dle § 418 až 420 ZOK.

Základní práva akcionáře spojená s valnou hromadou jsou:

• právo účasti na valné hromadě dle § 398 odst. 1 ZOK,

• právo hlasovat na valné hromadě dle § 353 a násl. ZOK (pokud akcionář nedrží akcie, s nimiž hlasovací právo spojeno není nebo pokud jej nestíhá zákaz výkonu hlasovacího práva dle § 426 a § 427 ZOK),

• právo požadovat a obdržet vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob dle § 357 a násl. ZOK,

• právo uplatňovat návrhy a protinávrhy dle § 361 a násl. ZOK.

Kromě právní úpravy uvedené v ZOK se na právní úpravu valné hromady vztahují též obecná ustanovení NOZ. Z nich vyplývá, že se jedná o orgán kolektivní (§ 152 odst. 1 NOZ), který rozhoduje ve sboru (§ 156 odst. 1 NOZ). Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu, ledaže stanovy určí jinak. Stanovy na rozdíl od právní úpravy umožňují snížit hranici nutnou pro usnášeníschopnost valné hromady i pod zákonem stanovený limit.

Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá představenstvo způsobem stanoveným ZOK a stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem; náhradní valná hromada je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných akcionářů, respektive jejich hlasů. V této souvislosti ještě poznamenáváme, že ZOK již nerozlišuje mezi řádnou a mimořádnou valnou hromadou společnosti; zná již pouze dvě kategorie valných hromad, a to řádnou valnou hromadu a náhradní valnou hromadu.

Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaže ZOK nebo stanovy vyžadují jinou většinu. Pro mnohé případy je vyšší kvórum hlasů zákonem vyžadováno – tyto případy jsou například vymezeny v § 416 a § 417 ZOK.

Podrobněji se valnou hromadou dle ZOK zabývají samostatné kapitoly.

B. Představenstvo

Představenstvo společnosti je v dualistickém systému řízení akciové společnosti jejím řídícím a statutárním orgánem. Do působnosti představenstva spadá vše, co stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu společnosti (§ 163 NOZ). Na představenstvo a jeho působnost a činnost se vztahuje především § 435 až 445 ZOK, § 44 až 70 ZOK a dále některá ustanovení občanského zákoníku týkající se právnických osob (§ 118 a násl. NOZ). Další ustanovení týkající se působnosti představenstva a jeho práv a povinností, jsou samozřejmě obsažena v celé úpravě akciové společnosti.

Představenstvo jako orgán akciové společnosti rozhoduje jak směrem vně společnosti - směrem ke třetím osobám (zastupování společnosti), tak i směrem dovnitř společnosti (obchodní vedení představenstva).

Při zastupování společnosti (vůči třetím osobám) může každý člen představenstva vystupovat ve všech záležitostech samostatně (§ 164 odst. 1, 2 NOZ). Stanovy však mohou toto pravidlo modifikovat a požadovat, aby členové představenstva jednali vždy nebo v některých záležitostech společně. Vyžadují-li stanovy společné jednání členů představenstva, může akciovou společnost zastoupit jednotlivý člen představenstva samostatně jen tehdy, byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání (§ 164 odst. 2 NOZ). Má-li akciová společnost zaměstnance, musí pověřit jednoho člena představenstva právním jednáním vůči zaměstnancům; jinak tuto působnost vykonává předseda představenstva.

Obchodní vedení společnosti směřuje dovnitř společnosti. Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení. Tento zákaz platí jak pro valnou hromadu společnosti, tak i pro dozorčí radu a akcionáře. Člen představenstva však může požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím však není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Za nepřípustné je třeba považovat zejména taková ustanovení stanov, v jejichž důsledku by byl výkon řídící působnosti představenstva prakticky vyloučen anebo zásadním způsobem omezen či ztížen.

Členy představenstva volí a odvolává valná hromada společnosti (§ 438 odst. 1 ZOK). Stanovy společnosti mohou určit, že volit a odvolávat členy představenstva může dozorčí rada společnosti (§ 438 odst. 2 ZOK). V takovém případě dozorčí rada schvaluje i smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva.

V současné chvíli již není určen minimální počet členů představenstva. Stanovy v tomto směru mohou určit jakýkoliv počet. Pokud v tomto směru mlčí, pak se má za to, že představenstvo má 3 členy (§ 439 odst. 1 ZOK). Počet členů představenstva je údajem zapisovaným do obchodního rejstříku.

Podobně jako valná hromada je představenstvo společnosti kolektivním orgánem společnosti, který rozhoduje o záležitostech akciové společnosti ve sboru. Je schopno se usnášet za přítomnosti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů (§ 440 odst. 1 ZOK a § 156 odst. 1 NOZ). Stanovy mohou určit počet vyšší. Představenstvo zvolí ze svého středu předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující; stanovy pro tento případ mohou určit jinak (§ 44 odst. 3 ZOK). Výjimku tvoří jednočlenné představenstvo, které samozřejmě není orgánem kolektivním a nemusí svolávat zasedání.

Podrobněji se představenstvem dle ZOK zabývají samostatné kapitoly.

C. Dozorčí rada

Dozorčí rada je orgánem akciové společnosti (§ 44 odst. 2 ZOK) zřizovaným pouze v dualistickém systému řízení společnosti. Její zřízení je povinné. Jedná se o orgán akciové společnosti s kontrolními pravomocemi doplněnými o některé pravomoci řídícího a jednatelského charakteru. Stanovy mohou rozsah působnosti dozorčí rady ještě rozšířit, nemohou tak však činit na úkor představenstva či valné hromady. Jedinou výjimkou v tomto směru je případ, kdy stanovy mohou svěřit dozorčí radě pravomoc volit a odvolávat členy představenstva společnosti (§ 438 odst. 2 ZOK.) V takovém případě dozorčí rada schvaluje i smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva.

Kontrolní pravomoci dozorčí rady jsou uvedeny v § 446 odst. 1 ZOK a jedná se zejména o:

• dohled nad výkonem působnosti představenstva,

• dohled nad činností společnosti.

Kontrolní pravomoc dozorčí rady se vztahuje jak na vnější působení představenstva a společnosti (působení vůči třetím osobám), tak i na působení představenstva směrem do společnosti.

V rámci dohledu nad činností společnosti a nad výkonem působnosti představenstva dozorčí rada:

• přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě (§ 447 odst. 3 ZOK),

• má právo nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami (§ 447 odst. 1 ZOK),

• zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva; za tímto účelem určí svého člena, který bude společnost zastupovat (§ 447 odst. 4 ZOK); tato řízení se týkají zejména uplatnění práva na náhradu újmy nebo na splacení emisního kurzu dle § 374 ZOK,

• v případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady (§ 404 ZOK),

• může na vymezenou dobu pozastavit výkon funkce členu představenstva nebo dozorčí rady, který oznámí střet zájmu dle § 54 odst. 1 ZOK,

• může zakázat uzavření smlouvy mezi společností a členem představenstva či dozorčí rady (§ 56 odst. 2 ZOK),

• vyjadřuje se k plněním poskytovaným členům představenstva a dozorčí rady, které by bylo poskytováno nad rámec zákona, smlouvy o výkonu funkce či vnitřního přepisu společnosti (§ 61 odst. 1 ZOK),

• přezkoumává zprávu o vztazích vypracovávanou představenstvem dle § 82 ZOK. V případě zjištěných nedostatků má právo vyzvat představenstvo k nápravě a informuje valnou hromadu o výsledcích tohoto přezkumu (§ 83 ZOK),

• určuje nezávislého obecně uznávaného odborníka k přezkoumání zprávy při poskytnutí finanční asistence (§ 313 ZOK),

• každý akcionář se může u dozorčí rady domáhat, aby určila, že nenastaly podmínky dle § 359 ZOK pro odmítnutí představenstva…