Postup pro splácení peněžitých vkladů po vzniku společnosti

13.39

Postup pro splácení peněžitých vkladů po vzniku společnosti

JUDr. Vladimíra Knoblochová

 NahoruSplacení vkladů ke dni vzniku společnosti

Jak již bylo uvedeno v jiných částech příručky, ještě před vznikem společnosti je třeba, aby upisovatelé:

• vnesli nepeněžité vklady v plné výši (§ 23 odst. 2 ZOK),

• jde-li o peněžité vklady, pak aby splatili alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty všech upsaných akcií, a celé případné emisní ážio těchto akcií.

 NahoruPoměr, v jakém musí být vklady splaceny

Je samozřejmě možné, aby ke dni vzniku společnosti byly vneseny nejen všechny nepeněžité vklady v plné výši, ale aby byly splaceny i všechny peněžité vklady v plné výši. ZOK stanoví pouze minimální výši peněžitých vkladů, která musí být ke dni vzniku společnosti splacena. To ale nebrání splacení všech vkladů nebo více než 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií již před vznikem společnosti. Ve stanovách může být upraveno, že upisovatelé jsou povinni splatit ke dni vzniku společnosti více než 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií, např. 50 % nebo i 100 % (tedy peněžité vklady v plné výši). V takovém případě je upisovatel povinen splatit peněžité vklady ve výši stanovené ve stanovách. Stanovy ale nemohou rozsah splacení peněžitých vkladů snížit pod zákonem stanovenou minimální výši.

 NahoruSplacení na zvláštní účet

Peněžité vklady, jimiž se splácí emisní kurs před vznikem společnosti, musí být splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jako "banka"), který za tím účelem zřídí správce vkladu na firmu zakládané společnosti (§ 23). V této souvislosti je ale třeba upozornit na ustanovení § 253 ZOK, podle kterého musí být emisní kurs akcií splacen na účet banky určený ve stanovách. Toto ustanovení je z hlediska postupů při zakládání společnosti nelogické. Zákon vyžaduje, aby účet, na který bude splacen emisní kurs akcií, byl uveden již ve stanovách, jejichž přijetím je společnost teprve založena a ve kterých se teprve určí osoba správce vkladu (která je právě tou osobou, která účet u banky zřizuje). V praxi to tedy probíhá tak, že před založením společnosti si zakladatelé vyžádají u vybrané banky přidělení čísla účtu (banka jim toto číslo tzv. "vyblokuje", aniž by ještě došlo ke zřízení účtu), toto číslo je uvedeno ve stanovách pro účely splácení peněžitých vkladů, přičemž teprve po založení společnosti správce vkladu skutečně účet u banky zřídí. Banka neumožní disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, než bude společnost zapsána do obchodního rejstříku, ledaže je prokázáno, že jde o úhradu zřizovacích výdajů anebo o vrácení emisních kursů upisovatelům.

 NahoruSplácení peněžitých vkladů po vzniku společnosti

V případě, že upisovatelé nesplatili ke dni vzniku společnosti všechny peněžité vklady, pak jsou povinni zbývající část emisního kursu akcií splatit v době určené ve stanovách společnosti, nejpozději však do jednoho roku od vzniku společnosti (§ 344 odst. 1 ZOK).

 NahoruForma splacení vkladu

Při splácení peněžitých vkladů po vzniku společnosti již není třeba, aby vklady byly spláceny na účet banky, jak je stanoveno pro splácení vkladů před vznikem společnosti. Vklady tedy mohou být splaceny i např. prostřednictvím směnky, šeku anebo akreditivu, pokud takový způsob splácení umožňují stanovy společnosti (případně při zvýšení základního kapitálu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu).

Pokud by společnost nemohla dosáhnout uspokojení dluhu ze směnky, šeku či akreditivu, pak může požadovat přímé splacení vkladu.

 NahoruLhůty a způsob splácení emisního kursu akcií

Lhůty pro splácení emisního kursu určují vždy stanovy, jde o povinnou náležitost podle § 250 odst. 3 písm. a) ZOK. Stanovy také musí určit způsob splácení emisního kursu akcií [jde o podstatnou náležitost stanov ve smyslu § 250 odst. 3 písm. a) ZOK].

 NahoruVydání zatímního listu upisovatelům, kteří nesplatili celý emisní kurs upsané akcie před vznikem společnosti

Po vzniku společnosti vydá představenstvo společnosti těm upisovatelům, jejichž uhrazovací povinnost nebyla zcela splněna, zatímní listy, nicméně pouze v případě, že tak určují stanovy (§ 285 ZOK). V případě, že stanovy vydání zatímního listu neupravují, nelze zatímní list vydat. Zatímní list je cenným papírem na řad, se kterým jsou spojena práva vyplývající z nesplacených akcií, které zatímní list nahrazuje, povinnost splatit jejich emisní kurs a dále právo na výměnu za akcie po splacení emisního kursu akcií, které zatímní list nahrazuje. Zatímní list je možné vydat pouze v listinné podobě.

 NahoruNáležitosti zatímního listu

Zatímní list musí obsahovat následující náležitosti:

• označení "zatímní list",

• jednoznačnou identifikaci společnosti,

• jednoznačnou identifikaci vlastníka zatímního listu,

• jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot nesplacených akcií,

• počet akcií, které zatímní list nahrazuje, jejich formu nebo údaj, že nahrazuje zaknihované akcie, popřípadě i určení jejich druhu,

• splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro jeho splácení a

• podpis člena nebo členů představenstva. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

 NahoruPřevedení zatímního listu na třetí osobu

Zatímní list může jeho vlastník převést na jinou osobu ještě před splacením emisního kurzu nesplacených akcií, a to rubopisem. S převodem zatímního listu přechází na jeho nabyvatele uhrazovací povinnost, ale převodce ručí za její splnění.

 NahoruNakládání s nesplacenými akciemi

Vydání akcií či zatímních listů není podmínkou pro to, aby akcionář mohl vykonávat akcionářská práva. Tato práva může osoba, která se podílí na základním kapitálu, vykonávat od okamžiku vzniku společnosti, tj. od okamžiku jejího zápisu do obchodního rejstříku. Ustanovení § 256 odst. 2 ZOK výslovně nově stanoví, že do splacení emisního kursu akcie představují akcionářská práva a povinnosti nesplacenou akcii (pokud nebyl vydán zatímní list). Tuto nesplacenou akcii je možné převádět podle ustanovení § 1895 a násl. NOZ o postoupení smlouvy. ZOK také výslovně stanoví, že k převodu nesplacené akcie se nevyžaduje souhlas společnosti. S převodem nesplacené akcie přechází na jejího nabyvatele uhrazovací povinnost, ale převodce ručí za její splnění.

 NahoruDůsledky nesplacení emisního kursu u akcií ve stanovené lhůtě

Důsledky porušení povinnosti splatit včas emisní kurs akcionářem upsaných akcií nemusí být upraveny ve stanovách, neboť je upravuje ZOK.

Pro případ prodlení akcionáře se splněním vkladové povinnosti stanoví § 344 a násl. ZOK tyto důsledky:

• zaplatit úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené právním předpisem (jde o nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Stanovy mohou určit odlišnou výši úroků z prodlení,

• valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty zatímního listu a jím nahrazených akcií podle § 524 a násl. ZOK nebo upuštěním od vydání akcií podle § 536 ZOK,

• vznik odpovědnosti akcionáře za škodu,

• společnost se může domáhat splacení emisního kursu upsaných akcií, včetně úroků z prodlení, soudní cestou,

• společnost může vyloučit akcionáře ze společnosti.

 NahoruNáhradní lhůta

Pokud akcionář splní vkladovou povinnost v náhradní lhůtě, pak zůstává akcionářem s plnými právy. Po dobu prodlení ale není oprávněn vykonávat hlasovací práva a je povinen platit společnosti úroky z prodlení, jak bude uvedeno níže.

Pokud marně uplyne náhradní lhůta a akcionář nesplní vkladovou povinnost ani v této náhradní lhůtě, pak je na vůli představenstva, jak bude postupovat. Podle § 345 odst. 2 ZOK může představenstvo po marném uplynutí lhůty vyloučit prodlévajícího akcionáře ze společnosti pro ty akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou…