13.56 Předseda představenstva
Mgr. Pavla Krejčí
Nahoru Volba předsedy představenstva
V souladu s § 439 odst. 2 ZOK volí představenstvo ze svého středu svého předsedu. Předseda představenstva je tak jediným povinným “funkcionářem“ představenstva. Vedle předsedy mohou stanovy určit, že si mohou členové představenstva zvolit ze svého středu i jiné funkcionáře (např. místopředsedu). Tyto funkce však jsou zřizovány fakultativně a na rozdíl od předsedy představenstva musí se zřízením takové funkce počítat stanovy společnosti, které by těmto fakultativním orgánům představenstva měly také určit pravomoci, které se s výkonem takové funkce váží.
Je otázkou, zda mohou stanovy společnosti určit, že předsedu představenstva bude volit nikoliv představenstvo, ale přímo valná hromada. Ustanovení § 439 odst. 2 se však jeví jako obligatorní a proto zřejmě taková modifikace nebude možná.
Nahoru Odvolání předsedy představenstva
Do kompetence představenstva spadá svého předsedu nejenom zvolit, ale představenstvo má právo svého předsedu z funkce i odvolat.
Nahoru Zvláštní pravomoci předsedy představenstva
S výkonem funkce předsedy představenstva se pojí i dvě zvláštní pravomoci, které předseda představenstva má, a těmi jsou:
a) právo rozhodujícího hlasu dle § 44 odst. 3 ZOK,
b) přímé zákonné zmocnění zastupovat společnost v soudních a správních řízeních [§ 21 odst. 1 písm. a) OSŘ].
V souladu s § 440 odst. 1 ZOK rozhoduje představenstvo většinou hlasů přítomných členů; stanovy však mohou pro rozhodnutí představenstva vyžadovat vyšší počet hlasů. Každý ze členů představenstva disponuje pouze jedním hlasem; tato úprava je obligatorní a nelze tedy ani stanovami přiznat některým členům představenstva více hlasů. To samozřejmě s sebou může přinášet situace, kdy hlasování o určitém návrhu skončí patem - tedy tak, že jak pro návrh, tak i proti návrhu je stejný počet členů představenstva. Tento problém je řešen v § 44 odst. 3 ZOK, který pro případ rovnosti hlasů svěřuje předsedovi představenstva rozhodující hlas (stejné pravidlo bylo obsaženo v § 66 odst. 4 ObchZ). To však neznamená, že by předseda představenstva disponoval nějakým dalším hlasem (každý ze členů představenstva včetně předsedy má pouze jeden hlas), ale znamená to, že v případě rovnosti hlasů je usnesení přijato tehdy, pokud pro něj hlasuje i předseda představenstva, jenž disponuje rozhodujícím hlasem. Pokud tedy bude mít představenstvo čtyři členy a dva členové (a mezi nimi i předseda představenstva) budou hlasovat pro návrh a dva proti návrhu, pak bude návrh přijat. Hlasy členů představenstva, kteří se hlasování zdrželi (§ 440 odst. 3 ZOK), by se neměly pro účely výpočtu rovnosti hlasů zohledňovat – nejedná se ani o hlas pro ani proti rozhodnutí; je ale třeba zároveň upozornit na to, že členové představenstva, kteří se zdrželi hlasování, se započítávají do celkového kvóra hlasů, které musí být pro přijetí rozhodnutí splněno - rozhodnutí musí být přijato vždy pouze většinou hlasů přítomných členů (s výjimkou rozhodujícího hlasu předsedy představenstva nebo případem, kdy je stanovami vyžadováno vyšší kvórum hlasů). Pokud tedy…
