Předseda představenstva

5.1.3.3

Předseda představenstva

Mgr. Pavla Krejčí

 NahoruVolba předsedy představenstva

V souladu s § 44 odst. 3 ZOK volí představenstvo ze svého středu svého předsedu. Od 1. 1. 2021 je pak možné, aby byl stanovami společnosti stanoven i jiný mechanismus volby předsedy představenstva; předseda představenstva tak může být volen přímo valnou hromadou společnosti nebo dozorčí radou. Je dokonce možné, aby stanovy určily, že předseda představenstva je volen jiným orgánem, než je tomu u členů představenstva.

Předseda představenstva je jediným povinným "funkcionářem" představenstva. Vedle předsedy mohou stanovy určit, že si mohou členové představenstva zvolit ze svého středu i jiné funkcionáře (např. místopředsedu). Tyto funkce však jsou zřizovány fakultativně a na rozdíl od předsedy představenstva musí se zřízením takové funkce počítat stanovy společnosti, které by těmto fakultativním orgánům představenstva měly také určit pravomoci, které se s výkonem takové funkce váží.

 NahoruOdvolání předsedy představenstva

Do kompetence představenstva spadá svého předsedu nejenom zvolit, ale představenstvo má právo svého předsedu z funkce i odvolat. Pokud je předseda představenstva volen jiným orgánem, než představenstvem, měly by stanovy také obsahovat úpravu procesu odvolání předsedy představenstva, zejména pak orgán, který jej má pravomoc z funkce odvolat.

 NahoruZvláštní pravomoci předsedy představenstva

S výkonem funkce předsedy představenstva se pojí i dvě zvláštní pravomoci, které předseda představenstva má, a těmi jsou:

a) právo rozhodujícího hlasu dle § 44 odst. 3 ZOK,

b) přímé zákonné zmocnění zastupovat společnost v soudních a správních řízeních [§ 21 odst. 1 písm. a) OSŘ].

 NahoruRozhodující hlas

V souladu s § 440 odst. 1 ZOK rozhoduje představenstvo většinou hlasů přítomných členů; stanovy však mohou pro rozhodnutí představenstva vyžadovat vyšší počet hlasů. Každý ze členů představenstva disponuje pouze jedním hlasem; tato úprava je obligatorní a nelze tedy ani stanovami přiznat některým členům představenstva více hlasů. To samozřejmě s sebou může přinášet situace, kdy hlasování o určitém návrhu skončí patem – tedy tak, že jak pro návrh, tak i proti návrhu je stejný počet členů představenstva. Tento problém je řešen v § 44 odst. 3 ZOK, který pro případ rovnosti hlasů svěřuje předsedovi představenstva rozhodující hlas (stejné pravidlo bylo obsaženo v § 66 odst. 4 ObchZ). To však neznamená, že by předseda představenstva disponoval nějakým dalším hlasem (každý ze členů představenstva včetně předsedy má pouze jeden hlas), ale znamená to, že v případě rovnosti hlasů je usnesení přijato tehdy, pokud pro něj hlasuje i předseda představenstva, jenž disponuje rozhodujícím hlasem. Pokud tedy bude mít představenstvo čtyři členy a dva členové (a mezi nimi i předseda představenstva) budou hlasovat pro návrh a dva proti návrhu, pak bude návrh přijat. Hlasy členů představenstva, kteří se hlasování zdrželi (§ 440 odst. 3 ZOK), by se neměly pro účely výpočtu rovnosti hlasů zohledňovat – nejedná se ani o hlas pro ani proti rozhodnutí; je ale třeba zároveň upozornit na to, že členové představenstva, kteří se zdrželi hlasování, se započítávají do celkového kvóra hlasů, které musí být pro přijetí rozhodnutí splněno – rozhodnutí musí být přijato vždy pouze…