dnes je 15.6.2025

Input:

Poskytování pracovnělékařských služeb

30.7.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.8.13.1
Poskytování pracovnělékařských služeb

Mgr. Jan Horecký, Mgr. Zuzana Kittrichová

Poskytování pracovnělékařských služeb je novým právním institutem zavedeným do českého právního řádu zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen "zákon o SZS“). Účelem zavedení poskytování pracovnělékařských služeb je nahradit dosavadní zastaralou úpravu poskytování závodní preventivní péče, vycházející ze zrušeného zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Po určitou dobu budou ovšem vedle sebe obě právní úpravy existovat paralelně, neboť až do 1. dubna 2013 je v souladu s přechodným ustanovením zákona o SZS možné, aby zaměstnavatelé zajišťovali pracovnělékařské služby podle dosavadních právních předpisů upravujících závodní preventivní péči. Výjimkou z přechodných ustanovení je povinnost zaměstnavatelů hradit všechny výdaje spojené s poskytováním pracovnělékařských služeb, která platí bez ohledu na způsob poskytování pracovnělékařských služeb již od 1. dubna 2012.

Rozsah, organizace a obsah pracovnělékařských služeb mají být podrobněji vymezeny vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR o pracovnělékařských službách, která doposud nebyla vydána a jež je nyní ve fázi meziresortního připomínkového řízení (dále označována jako "navrhovaná prováděcí vyhláška“).

Nová právní úprava přináší řadu významných změn, z nichž lze vedle výše uvedené povinnosti zaměstnavatele hradit v plné výši poskytování pracovnělékařských služeb poukázat např. též na povinnost zaměstnavatele uzavřít s poskytovatelem pracovnělékařských služeb písemnou smlouvu, povinnost zaměstnavatele vybavit zaměstnance při odesílání na pracovní prohlídku žádostí obsahující údaje o pracovních podmínkách, povinnost uchazeče o zaměstnání podrobit se před vznikem pracovněprávního vztahu vstupní lékařské prohlídce pod sankcí fikce zdravotní nezpůsobilosti atd. Jednotlivým institutům se budeme podrobně věnovat níže.

Poskytování pracovnělékařských služeb

Povinnost zajistit poskytování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance je ze zákona uložena všem zaměstnavatelům, bez ohledu na jejich velikost a formu. Explicitně je povinnost zaměstnavatele poskytovat pracovnělékařské služby vyjádřena v příslušných ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen "ZP“), kde je stanovena jeho povinnost vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními předpisy zajišťovat pro zaměstnance pracovnělékařské služby (§ 224 odst. 1 ZP) . Rovněž ze zákona o SZS vyplývá povinnost zaměstnavatele zajišťovat pro zaměstnance pracovnělékařské služby (§ 53 odst. 2 zákona o SZS).

Základní povinnosti v oblasti pracovnělékařských služeb jsou pro všechny zaměstnavatele definovány zejména v zákoníku práce, zákoně o SZS, zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění (dále jen "zákon o ochraně veřejného zdraví“), a úmluvě MOP č. 161 o závodních zdravotních službách.

Zajištěním pracovnělékařských služeb pro zaměstnance zaměstnavatel plní několik základních povinností, které mu vyplývají ze zákoníku práce. Účelem pracovnělékařských služeb je především zajistit povinnost zaměstnavatele zabránit tomu, aby zaměstnanec vykonával jemu zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) ZP). Zaměstnavatel zajištěním pracovnělékařských služeb dále plní povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům (§ 102 odst. 1 ZP). Zaměstnavatel má povinnost sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele budou zaměstnancům poskytovány pracovnělékařské služby. Zaměstnavatel je též povinen své zaměstnance informovat o tom, jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, a zároveň jim musí umožnit podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (§ 103 odst. 1 písm. d) ZP).

Znovu opakuji a zdůrazňuji, že zajištění pracovnělékařských služeb je povinností každého zaměstnavatele, bez ohledu na jeho velikost, formu a oblast činnosti. Způsob zajištění poskytování pracovnělékařských služeb se u jednotlivých zaměstnavatelů liší pouze v závislosti na zařazení práce vykonávané zaměstnanci konkrétního zaměstnavatele do kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jak je v podrobnostech uvedeno níže. Každý zaměstnavatel tedy musí mít pracovnělékařské služby ve svém podniku nějakým způsobem zajištěny.

Jak splnit povinnost?

Ke splnění povinnosti zaměstnavatele zajistit provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů k práci se nabízí dvě základní alternativy, které závisí na povaze práce vykonávané na pracovištích zaměstnavatele. Bez ohledu na povahu vykonávané práce musí mít ovšem podle nové právní úpravy každý zaměstnavatel uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem pracovnělékařských služeb (poskytovatel poskytující pracovnělékařské služby na základě písemné smlouvy je v tomto textu dále též označován jako "smluvní poskytovatel“). Zaměstnavatel může v souladu s navrhovanou prováděcí vyhláškou uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb dokonce s více zaměstnavateli, pokud je to účelné s ohledem na počet zaměstnanců nebo rozmístění pracovišť zaměstnavatele. V závislosti na zařazení druhu práce, který zaměstnanci vykonávají, do kategorie podle zákona o péči o zdraví lidu, se liší pouze způsob provádění pracovnělékařských prohlídek a vstupních prohlídek zaměstnanců.

Zaměstnavatel může zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u všeobecného praktického lékaře, u něhož je zaměstnanec nebo uchazeč o zaměstnání registrován (dále též označován jako "registrující poskytovatel“), jsou-li na jeho pracovištích vykonávány práce zařazené do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (jedná se o práce, při kterých není podle současných poznatků pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců). Jak bylo výše uvedeno, je i tento zaměstnavatel povinen mít uzavřenu smlouvu s některým poskytovatelem pracovnělékařských služeb odlišným od registrujícho poskytovatele, neboť je vedle prohlídek povinen zajišťovat ostatní pracovnělékařské služby (zejm. činnost dohledová a poradenská, ale též jiná preventivní) prostřednictvím tohoto smluvního poskytovatele.

Naproti tomu je zaměstnavatel povinen provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k zaměstnání zajišťovat na základě písemně uzavřené smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb v případě, že jsou práce vykonávané na jeho pracovišti zařazeny do první až čtvrté kategorie, případně jsou pro jejich výkon stanoveny právními předpisy zvláštní podmínky.

Obsah smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb bude záviset na rozsahu poskytované pracovnělékařské péče. Jsou-li součástí poskytovaných služeb též pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců, lze doporučit, aby smlouva upravovala podmínky fakturace za provedené pracovnělékařské prohlídky. Ve smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb je dále vhodné upravit především rozsah poskytování pracovnělékařských služeb, práva a povinnosti poskytovatele a zaměstnavatele, odměnu za poskytování pracovnělékařských služeb a způsob její úhrady.

Povinnosti zaměstnavatele

Základní povinností zaměstnavatele, která již byla výše zmíněna, je povinnost sdělit zaměstnancům, který poskytovatel pracovnělékařských služeb jim bude tyto služby poskytovat a jakým pracovnělékařským prohlídkám jsou zaměstnanci povinni se podrobit (§ 103 odst. 1 písm. d) ZP). S výše uvedenou povinností dále souvisí povinnost zaměstnavatele zajistit, aby se vstupní lékařské prohlídce podrobil uchazeč o zaměstnání (§ 32 ZP).

Vymezení povinností zaměstnavatele souvisejících s poskytováním pracovnělékařských služeb přináší nová právní úprava, konkrétně ustanovení § 55 odst. 1 zákona o SZS. Podle ní je zaměstnavatel zejména povinen:

  1. umožnit poskytovateli a jím pověřeným zaměstnancům vstup na pracoviště;

  2. sdělovat poskytovateli informace potřebné k hodnocení, prevenci rizik a ochrany zdraví při práci;

  3. řídit se lékařskými posudky o zdravotní způsobilosti zaměstnanců při jejich zařazování k práci;

  4. vybavit zaměstnance žádostí při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce, která bude obsahovat údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách; a

  5. odeslat zaměstnance na mimořádnou lékařskou prohlídku, jestliže o to zaměstnanec požádá (to je též oprávnění zaměstnavatele, má-li podezření o zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k práci).

Povinnosti zaměstnance a uchazeče o zaměstnání

Samozřejmě, že povinnosti zaměstnavatele zajistit pro zaměstnance pracovnělékařskou péči odpovídá i povinnost zaměstnance se pracovnělékařským službám podrobit. Zaměstnanec je povinen absolvovat pracovnělékařské služby u poskytovatele, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu (popřípadě pracovnělékařským službám u registrujícího poskytovatele poskytnutých na základě žádosti zaměstnavatele; srov. § 56 zákona o SZS). Rovněž zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost podrobit se ve stanoveném rozsahu preventivním prohlídkám, vyšetřením a předepsaným očkováním u poskytovatele, kterého jim zaměstnavatel sdělil (§ 106 odst. 4 písm. b) ZP).

Někteří zaměstnavatelé se občas mohou setkat s odporem zaměstnance, resp. uchazeče o zaměstnání, podrobit se pracovnělékařským službám (ať z jakéhokoliv důvodu) a pochopitelně se pak obávají případných sankcí ze strany krajské hygienické stanice za nesplnění povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby. Nicméně v tomto případě by se nejednalo o pochybení na straně zaměstnavatele. V této situaci by měl zaměstnavatel svého vzpurného zaměstnance upozornit na skutečnost, že mu ze zákona vyplývá povinnost podrobit se pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením. Současně je vhodné zaměstnance upozornit na fakt, že odmítnutí podstoupení lékařské prohlídky může být ze strany zaměstnavatele chápáno jako porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů, za které může zaměstnanec ve výsledku dostat i výpověď (popřípadě výpověď pro nesplnění předpokladů stanovených na výkon sjednaného druhu práce).

Zákon též nově definuje povinnost uchazeče o zaměstnání podrobit se vstupní lékařské prohlídce, bez ohledu na to, zda má uchazeč práci vykonávat v pracovním poměru či na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. Vstupní prohlídka uchazeče o zaměstnání bude provedena u smluvního poskytovatele nebo u registrujícího lékaře uchazeče v závislosti na zařazení práce, kterou má vykonávat, do kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. V případě, že se uchazeč před vstupem do zaměstnání vstupní lékařské prohlídce odmítne podrobit, nastává fikce, podle níž se považuje za zdravotně nezpůsobilého. Toto ustanovení se jeví jako mimořádně zatěžující z hlediska dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy se ani několik málo hodin odpracovaných zaměstnancem na základě takové dohody neobejde bez předchozí vstupní prohlídky. Kdyby ji zaměstnanec neabsolvoval, byl by podle této fikce považován za zdravotně nezpůsobilého, a nebyl by tudíž oprávněn tuto práci pro zaměstnavatele vykonávat.

Povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být poskytovatel, který je oprávněn poskytovat služby v oboru všeobecného lékařství nebo pracovního lékařství.

Pracovnělékařské služby jsou definovány jako zdravotní služby preventivní. Okruh činností poskytovatelů pracovnělékařských služeb je vymezen především na následující oblasti:

  1. činnost hodnotící: zahrnuje hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, provádění preventivních prohlídek zaměstnanců a hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci;

  2. činnost poradenská: zahrnuje poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, poskytování školení první pomoci; a

  3. činnost dohledová: zahrnuje pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad výkonem práce.

Z výše vymezených oblastí poskytovaných služeb vyplývají pro poskytovatele pracovnělékařských služeb zejména následující povinnosti (srov. § 57 odst. 1 zákona o SZS):

  1. vykonávat pravidelnou

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...