Zahájení trestního řízení

9.1.4.1

Zahájení trestního řízení

JUDr. Lucie Kolářová

 NahoruTrestní odpovědnost

Trestní odpovědnost je společně s odpovědností správní označována jako tzv. odpovědnost veřejnoprávní, která vzniká na základě porušení norem trestního práva. Odpovědná osoba se potom nazývá pachatelem a její protiprávní jednání trestným činem. Postihem pachatele je trest dle trestního zákoníku.

 NahoruTrestní odpovědnost členů statutárních orgánů

V případě trestní odpovědnosti členů statutárních orgánů může být proti těmto osobám trestní stíhání zahájeno rovněž v souvislosti s výkonem jejich funkce při jednání za společnost, přestože po formální stránce činí konkrétní jednání a je z nich zavázána samotná společnost. V současné době za tentýž protiprávní čin hrozí trestní postih nejen konkrétní fyzické osobě, ale i osobě právnické, tedy společnosti, za kterou jednala.

 NahoruTrestní odpovědnost právnických osob

Od 1. 1. 2012 vešel v České republice v účinnost zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který definuje trestní odpovědnost právnických osob jako deliktní způsobilost právnických osob v trestním právu, tedy jejich způsobilost být pachatelem trestného činu a nést za něj odpovědnost. Účelem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je zabránit odvolávání se na rozhodnutí kolektivního orgánu právnické osoby a následnému vyhýbání trestní odpovědnosti. Samotným společnostem hrozí za spáchanou trestnou činnost vysoká pokuta, propadnutí majetku, zákaz účasti ve veřejném výběrovém řízení, zákaz přijímání dotací nebo dokonce zrušení společnosti.

 NahoruHospodářská kriminalita

Z výše uvedeného je patrné, že člen kolektivního orgánu, zejména statutárního, ale i dozorčího, má nespočet možností se v rámci zabezpečování chodu obchodní společnosti dostat do konfliktu s normami trestního práva a tyto porušit, byť se tak bude dít v souvislosti s činností právnické osoby, nicméně trestní odpovědnost ponese nejen taková společnost, ale také konkrétní fyzická osoba, která za ni jednala, popř. skutkovou podstatu trestného činu svým jednáním naplnila.

 NahoruZákladní fáze trestního řízení

Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení (tj. soudu, státního zástupce a policejního orgánu) i jiných osob na řízení zúčastněných, jehož úkolem je náležitě zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit pachatele a uložit mu trest nebo ochranné opatření, vykonat rozhodnutí a působit k upevňování zákonnosti, zamezování trestné činnosti a k výchově občanů. V rámci trestního řízení rozlišujeme tzv. přípravné řízení a řízení před soudem.

 NahoruPrověřování

První fází přípravného řízení je řízení před zahájením trestního stíhání, tedy fáze prověřování na základě podaného trestního oznámení nebo jiného podnětu, kdy policejní orgán sepíše záznam o zahájení úkonů trestního řízení, tedy proč a z jakých důvodů trestní řízení zahajuje a od koho se předmětné informace dozvěděl. V rámci prověřování a objasňování probíhá zejména zajišťování stop, opatřování podkladů, stop a písemností, ohledání místa činu, podání vysvětlení a odborná vyjádření. V rámci prověřování hovoříme o potenciálním viníkovi jako o podezřelém.

 NahoruTrestní stíhání

Nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání osoby, která se označuje jako obviněný. V opačném případě věc odloží, dočasně odloží či ji vyřídí jiným způsobem, např. odevzdá příslušnému orgánu k projednání přestupku. Usnesení o zahájení trestního stíhání obsahuje popis skutku, jeho právní kvalifikaci, označení obviněného a důvod obvinění. Fáze, která po vydání usnesení nastává, se nazývá vyšetřování, jehož smyslem je opatřit dostatek důkazů pro podání obžaloby. Po skončení vyšetřování předává policejní orgán celý spis spolu se svým návrhem státnímu zástupci, který může za splnění jednotlivých podmínek postoupit věc jinému orgánu (tak v případě, že nejde o trestný čin, avšak jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění), zastavit trestní stíhání nebo trestní stíhání přerušit.

 NahoruŘízení před soudem

Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu. Obžalobu lze podat pouze pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání. Obžaloba musí obsahovat označení státního zástupce a den jejího sepsání, označení obviněného, žalobní návrh, ve kterém musí být zejména přesně označen skutek, pro který je obžalovaný stíhán, a odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se obžaloba opírá. Na základě podané obžaloby je zahájeno řízení před soudem, když od tohoto okamžiku se osoba, proti které se řízení vede, nazývá obžalovaný, a to po celou dobu řízení před soudem až do vynesení rozsudku. V případě odsuzujícího rozsudku a jeho nabytí právní moci se na osobu hledí jako na odsouzeného.

 NahoruZkrácené přípravné řízení

Zkrácené přípravné řízení se obecně koná u méně závažných trestných činů, o kterých přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Podmínkami je přistižení podezřelého při činu či bezprostředně po něm a zjištění skutečností jinak odůvodňujících zahájení trestního stíhání, když lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě dvou týdnů postavit před soud na základě tzv. návrhu na potrestání podaného soudu státním zástupcem.

 NahoruTrestní příkaz

Trestní příkaz může vydat v zákonem stanovených případech samosoudce bez projednání věci, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Trestní příkaz je vydáván bez nařízení hlavního líčení s tím, že jím lze uložit pouze mírnější tresty (např. lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu, nikoliv trest přísnější, trest zákazu činnosti do maximálně pěti let nebo domácí vězení do pěti let). Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku, když účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému. Trestní příkaz obsahuje označení soudu, den a místo jeho vydání, označení obviněného, výrok o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, byl-li takový nárok uplatněn, a poučení o právu podat proti trestnímu příkazu do osmi dnů od jeho doručení odpor, kterým se trestní příkaz bez dalšího zruší a soud nařídí ve věci hlavní líčení. Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal.

 NahoruReformatio in peius

Důležitou skutečností je, že při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsažených v trestním příkazu, tedy soudce může uložit trest přísnější, než který byl uložen trestním příkazem, nebo trest mírnější. Neuplatní se zásada zákazu reformatio in peius.

 NahoruPraxe

V praxi rozhodně doporučujeme proti každému trestnímu příkazu podat odpor, samozřejmě nikoliv v případě, kdy trest trestním příkazem uložený je na samé spodní hranici trestní sazby, neboť ze zkušenosti je spíše pravděpodobné, že trest uložený trestním příkazem bude v konečném rozsudku snížen, zejména za předpokladu spolupráce obžalovaného se soudem, popřípadě za doložení dalších důkazních prostředků ve prospěch obžalovaného. Shora uvedené musí vždy pečlivě zvážit samotný obžalovaný, nejlépe za spolupráce s kvalifikovaným obhájcem. Pro tuto variantu hovoří i možnost případného odvolání proti vynesenému rozsudku, tedy možnost přezkoumání rozhodnutí dalším soudcem, resp. senátem.

 NahoruUsnesení o zahájení trestního stíhání

Jak již bylo uvedeno v pasáži o trestním řízení, fáze trestního stíhání se zahajuje vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy se z podezřelého stává obviněný a úsek před podáním obžaloby se nazývá vyšetřování.

 NahoruObsah

Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat označení orgánu, o jehož rozhodnutí jde, s uvedením dne a místa rozhodnutí, popis skutku, ze kterého je osoba obviněna, tak aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v uvedeném skutku spatřován, označení osoby, proti které je trestní stíhání zahajováno, stejnými údaji, jaké musí být uvedeny v rozsudku, odůvodnění, ve kterém musí být přesně vylíčeny skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání. Pokud by usnesení o zahájení trestního stíhání některou z uvedených náležitostí neobsahovalo, půjde o závažnou vadu přípravného řízení, na základě které nebude v trestním stíhání pokračováno a usnesení bude zrušeno.

 NahoruZměna právní kvalifikace

V samotném popisu skutku lze spatřovat těžiště usnesení o zahájení trestního stíhání. V souladu s tím není třeba nově zahajovat trestní stíhání, jestliže se v průběhu vyšetřování ukáže, že přichází v úvahu jiná právní kvalifikace, než jaká byla uvedena v usnesení o zahájení trestního stíhání. Obhajoba obviněného tím zkrácena nebude, protože policejní orgán musí obviněného na tuto okolnost v průběhu vyšetřování upozornit a toto upozornění zaznamenat do protokolu. Ani státní zástupce v obžalobě nesmí změnit právní kvalifikaci, aniž by na to byli obviněný a jeho obhájce předem upozorněni. Je však třeba sdělit nové obvinění, jestliže během vyšetřování vyjde najevo, že obviněný se dopustil dalšího skutku, na který se původní obvinění nevztahovalo – rozhodující je znění výroku usnesení o původně sděleném obvinění. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přípustná stížnost.

 NahoruDoručení

Opis usnesení o zahájení trestního stíhání se obecně doručuje obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu, státnímu zástupci a obhájci. Obviněnému je třeba opis doručit do vlastních rukou s tím, že neplatí fikce doručení pro případ, že by si obviněný nevyzvedl toto usnesení na poště. Proti osobě, které nebylo zákonným způsobem doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, nelze vést trestní stíhání a nelze ji rovněž považovat za obviněnou.

 NahoruObhajoba