3.2
Podmínky ochrany oznamovatele
JUDr. Pavel Koukal
§ 7 ZOCH
(1) Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli, který oznámení:
a) podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,
b) podal ministerstvu, nebo
c) uveřejnil, pokud:
1. podal oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu nebo pouze ministerstvu a ve lhůtách stanovených tímto zákonem nebylo přijato vhodné opatření, zejména příslušná osoba neposoudila důvodnost oznámení podle § 12 odst. 3 ZOCH, povinný subjekt nepřijal k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření podle § 12 odst. 5, nebo státní zaměstnanec podle § 13 neposoudil oznámení podle § 17 odst. 1,
2. má oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání uvedené v oznámení může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, nebo
3. má oprávněný důvod se domnívat, že v případě podání oznámení ministerstvu existuje vzhledem k okolnostem případu zvýšené riziko, že budou on nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) vystaveni odvetným opatřením nebo že je ohrožen postup podle hlavy III.
(2) Ochrana před odvetným opatřením podle tohoto zákona náleží rovněž osobě, která oznámení podala orgánu veřejné moci příslušnému podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(3) Ochrana před odvetným opatřením nenáleží osobě, která učinila oznámení, aniž měla oprávněné důvody se domnívat, že se zakládá na pravdivých informacích (dále jen "vědomě nepravdivé oznámení").
S legální definicí oznamovatele, obsaženou v § 2 ZOCH, jsou úzce spojeny i podmínky ochrany oznamovatele, které jsou upraveny v navazujícím ustanovení § 7 ZOCH.
Podle tohoto zákonného ustanovení náleží oznamovateli ochrana podle zákona pouze v případě, že oznámení podal prostřednictvím jednoho ze tří zákonem určených způsobů pro oznamování, a to buď prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému (jako interní oznámení), podáním Ministerstvu (jako externí oznámení) anebo uveřejněním oznámení.
Vedle toho ale ochrana oznamovatele před odvetným opatřením podle § 7 odst. 2 ZOCH náleží rovněž osobě, která oznámení podala orgánu veřejné moci příslušnému podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie. V praxi přitom jde zejména o případy podání trestního oznámení, které je podáváno u policejních orgánů a státního zastupitelství, a podání oznámení o přestupcích u věcně a místně příslušných orgánů veřejné správy. Zde však bude třeba posoudit, zda se jedná o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.
V případě oznámení o přestupku připadá v úvahu skutečně velmi široký okruh příslušných správních a kontrolních orgánů, od orgánů inspekce práce, přes Českou inspekci životního prostředí, živnostenské úřady a Úřad pro ochranu osobních údajů až například po Českou obchodní inspekci nebo orgány ochrany veřejného zdraví.
K přiznání ochrany oznamovatele podle zákona je kromě shora uvedeného splnění formální podmínky způsobu oznámení třeba i naplnění subjektivní podmínky na straně oznamovatele ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 ZOCH. Tato podmínka je přitom vymezena negativně, a to tak, že ochrana před odvetným opatřením nenáleží osobě, která učinila oznámení, aniž měla oprávněné důvody se domnívat, že se zakládá na pravdivých informacích.
Pro tuto podmínku přitom zákon používá legislativní zkratku "vědomě nepravdivé oznámení", které je pak i věcným základem pro skutkovou podstatu přestupku vědomě nepravdivého oznámení podle § 23 ZOCH. Vedle vzniku odpovědnosti za přestupek je pro osobu, která učinila vědomě nepravdivé oznámení, zásadním právním důsledkem ta skutečnost, že taková osoba nemá právo dovolávat se ochrany oznamovatele dle zákona a kromě jiného ani nemůže v případě soudního sporu s povinným subjektem využít procesního nástroje spočívajícího v přenesení důkazního břemene na žalovaného.
Shora popsaný zákonný korektiv má dle důvodové zprávy za cíl minimalizovat výskyt podávání vědomě nepravdivých či šikanózních (zlovolných) podání, která jsou současně projevem…
