Ing. Zdeněk Morávek
Ke dni vstupu České republiky do EU byl přijat nový zákon upravující oblast DPH, a to zákon č. 235/2004 Sb., který v plné míře nahradil předchozí zákon č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozhodujícím motivem pro přijetí nového zákona bylo sladění právní úpravy DPH s právem EU, implementovat do českého zákona bylo nutné zejména tzv. Šestou směrnici ES (77/388/EHS) a dále směrnice ES 79/1072/EHS a 86/560/EHS.
NahoruŠestá směrnice
Znalost Šesté směrnice, resp. jejího recastu, který byl proveden směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, je velice důležitá, protože podle judikátů Evropského soudního dvora (dnes Soudní dvůr Evropské unie, SDEU) jsou správci daně povinni postupovat podle znění této směrnice, pokud je s ní zákon o dani z přidané hodnoty v rozporu. Šestá směrnice má tedy před zněním zákona o dani z přidané hodnoty přednost a národní soudy i správní orgány jsou povinny toto respektovat.
NahoruPřímý a nepřímý účinek předpisů EU
O dopadu předpisů EU do národní legislativy se poměrně vášnivě diskutuje i mezi odbornou veřejností. Spíše se prosazuje výklad, který rozlišuje tzv. přímý a nepřímý účinek.
Přímý účinek se týká případů, kdy existuje rozpor mezi úpravou EU a zákonem o dani z přidané hodnoty. Potom platí, že daňový subjekt si může zvolit, jak bude postupovat, protože stát chybně implementoval předpisy EU, a za to nemůže být daňový subjekt trestán.
Nepřímý účinek nastává v případě, kdy zákon o dani z přidané hodnoty příslušnou oblast či pojem neupravuje, ale upravuje jej jiný právní předpis (např. občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, stavební zákon atd.). Pokud je tato úprava obsažená v jiném právním předpise v rozporu s úpravou EU, potom v případě nepřímého účinku je nutné postupovat podle úpravy EU.
Domníváme se, že tento výklad je správný, ale jak jsme již uvedli, existují na tuto věc i jiné právní názory.
NahoruZákon o dani z přidané hodnoty
Základním právním předpisem je…