Řízení ve věcech obchodního rejstříku

4.1.4 Řízení ve věcech obchodního rejstříku

Mgr. Pavla Krejčí

Informace a údaje zapsané o společnosti do obchodního rejstříku jsou do tohoto rejstříku zapisovány rejstříkovými soudy a v některých případech též notáři.

A. Řízení před rejstříkovým soudem

K řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný akciové společnosti, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. Obecný soud akciové společnosti je pak soudem, v jehož obvodu má akciová společnost své sídlo.

Zápis uvedených skutečností probíhá v tzv. rejstříkovém řízení, jehož pravidla jsou uvedena v zákoně o veřejných rejstřících, a pokud některá pravidla nestanoví, bude se postupovat dle OSŘ.

Řízení se zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu. Návrhy předkládané rejstříkovým soudům jsou podávány na předepsaných formulářích. Ty jsou k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz . Vyplněný formulář lze k soudu zaslat jak v elektronické podobě, tak v podobě listinné.

Nesplní-li akciová společnost povinnost podat návrh na zápis do patnácti dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla (od uplynutí lhůty "bez zbytečného odkladu"), může návrh na zápis podat osoba, která na něm doloží právní zájem a k návrhu přiloží předepsané listiny.

Navrhovatel současně s návrhem musí doložit písemný souhlas osob, které se zapisují v rámci zápisu akciové společnosti (např. členové orgánů společnosti), ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu dokládaných listin. U výmazu osoby zapsané v rámci zápisu společnosti se souhlas nevyžaduje. Podpis na souhlasu podle předchozí věty musí být úředně ověřen, ledaže je tento souhlas obsažen v listině vyhotovené ve formě notářského zápisu.

Návrh na zápis se podává a zápis v obchodním rejstříku se provádí v českém jazyce. Navrhovatel může požádat, aby zápis v obchodním rejstříku byl proveden také v jakémkoliv cizím jazyce.

Je třeba upozornit, že podle § 21 odst. 1 OSŘ za právnickou osobu jedná její statutární orgán (tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popř. jeho člen, který tím byl pověřen) nebo její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.

Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin.

Jak je zřejmé z výše uvedeného, řízení se zahajuje na návrh. Má-li však být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, může být řízení zahájeno i bez návrhu (soudy nebo jiné správní orgány mají povinnost upozornit rejstříkový soud vždy na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisu v obchodním rejstříku, jakmile tato skutečnost při jejich činnosti vyjde najevo).

Účastníky řízení jsou osoba, která oprávněně podala návrh (pokud není shodná s akciovou společností) a příslušná akciová společnost, jíž se zápis v rejstříku týká.

Soud návrh na zápis odmítne, jestliže:

• byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna,

• návrh nebyl podán předepsaným způsobem,

• návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti,

• návrh je nesrozumitelný nebo neurčitý,

• k návrhu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech,

• účel zakládané akciové společnosti osoby je v rozporu s ustanovením § 145 NOZ (např. by se jednalo o akciovou společnost, jejímž účelem by bylo porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem).

Uvedené skutečnosti nemají za následek odmítnutí návrhu soudem, jestliže k návrhu nebyla připojena listina proto, že taková listina se podle práva, kterým se řídí zapisovaná zahraniční osoba, nevydává, nebo listina byla nesprávně označena nebo nesplňuje všechny potřebné formální požadavky, a to za předpokladu, že rozhodné skutečnosti jsou doloženy jinými listinami, které byly k návrhu připojeny.

Soud usnesením vydaným ve lhůtě 3 pracovních dnů od dojití návrhu soudu vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu či k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští.

Nebyl-li návrh na zápis podle výše uvedeného odstavce odmítnut, soud vždy zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, zda navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již existující obchodní firmou, případně není-li klamavá. Rejstříkový soud také zkoumá, zda provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim. Ustanovení § 91 ZVR obsahuje zvláštní režim zkoumání pro případ návrhu na zápis vnitrostátní fúze akciové společnosti.

Soud provede zápis, aniž by o tom vydával usnesení, pokud mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu. V tomto případě soud zkoumá prakticky pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj zvláštním právním předpisem.

Tento postup se však použije pouze tehdy:

• je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení společnost, které se zápis týká,

• jde-li o zápis založené akciové společnosti na základě návrhu na zápis,

• jde-li o zápis přeměny akciové společnosti a všechny osoby zúčastněné na přeměně i nově založené právnické osoby mají obecný soud v obvodu téhož rejstříkového soudu.

Notářský zápis je možné pro tento účel využít i tehdy, pokud tato forma právního úkonu není v konkrétním případě zákonem vyžadována.

Téměř ve všech ostatních případech soud o zápisu rozhodne usnesením. Další případy, kdy soud nerozhoduje usnesením, jsou zcela pro běžnou akciovou společnost marginální, a proto je neuvádíme. Jednání soud nařizuje, je však v jeho kompetenci tak učinit.

Zápis soud provede ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Jestliže soud rozhodl na základě návrhu na zápis o zápisu unesením, provede se zápis do rejstříku po právní moci usnesení. Navrhovatel může stanovit den, ke kterému má být zápis proveden, tento den však nesmí předcházet právní moc usnesení.

Změna údajů v…