dnes je 19.4.2024

Input:

Nález 19/2008 SbNU, sv.48, K počátku běhu lhůty pro podání stížnosti v trestním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 19

IV. ÚS 2519/07

K počátku běhu lhůty pro podání stížnosti v trestním řízení

Třídenní lhůtu k podání stížnosti proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na obnovu řízení, nutno počítat ode dne doručení opisu usnesení, a nikoliv od jeho vyhlášení. Zamítnutím stížnosti v důsledku chybného posouzení počátku lhůty byla stěžovateli odňata možnost reálně a efektivně jednat před soudem v jeho věci. Vyloučení práva na soudní ochranu a spravedlivý proces představovalo porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného - ze dne 23. ledna 2008 sp. zn. IV. ÚS 2519/07 ve věci ústavní stížnosti R. E. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 4. 2007 č. j. 0 Nt 523/2004-223, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh na obnovu řízení, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2007 č. j. 7 To 237/2007-232, kterým byla zamítnuta stížnost proti prvně uvedenému rozhodnutí pro opožděnost, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4 jako účastníků řízení a Městského státního zastupitelství v Praze jako vedlejšího účastníka řízení.

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2007 č. j. 7 To 237/2007-232 se ruší, neboť postupem předcházejícím vydání tohoto usnesení bylo porušeno základní právo stěžovatele zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) domáhal zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále též jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jako opožděně podaná stížnost stěžovatele proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále též jen „obvodní soud“) zamítajícímu jeho návrh na obnovu řízení.

2. Stěžovatel uvedl, že byl při veřejném zasedání obvodního soudu dne 10. 4. 2007 nesprávně poučen o počátku běhu třídenní lhůty k podání stížnosti proti usnesení o zamítnutí návrhu na obnovu řízení. Tímto poučením se řídil, vyčkal doručení usnesení a poté ve stanovené lhůtě podal stížnost, kterou však městský soud zamítl jako opožděně podanou, neboť lhůtu k podání stížnosti odvíjel nikoliv od doručení napadeného usnesení, ale ode dne jeho oznámení, jak bylo uvedeno i v písemném vyhotovení usnesení obvodního soudu. Stěžovatel poukázal na ustanovení § 148 odst. 2 trestního řádu, podle kterého jako opožděná nemůže být zamítnuta stížnost, kterou oprávněná osoba podala opožděně jen proto, že se řídila nesprávným poučením, které jí bylo dáno při oznámení usnesení, a pokud se tak v jeho případě stalo, bylo mu tímto postupem upřeno právo na řádný opravný prostředek s možností meritorního přezkoumání věci a tím i k porušení práva na spravedlivý proces.

3. Stěžovatel dále vytkl

Nahrávám...
Nahrávám...