dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 152/2009 SbNU, sv.53, K odměně soudního exekutora v případě dobrovolného splnění povinnosti povinným

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 152

I. ÚS 998/09

K odměně soudního exekutora v případě dobrovolného splnění povinnosti povinným

Pokud byla exekuce na v budoucnu se opakující plnění podle § 290 odst. 2 občanského soudního řádu zastavena z důvodu, že lze očekávat, že povinný bude nadále plnit svou povinnost dobrovolně, je nutné pro ústavně konformní stanovení základu pro určení odměny soudního exekutora vycházet jen z výše jím vymoženého plnění, tedy nikoli z výše plnění vymáhaného, jak předpokládá § 5 odst. 4 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem. Jinak řečeno, § 5 odst. 4 vyhlášky č. 330/2001 Sb. je možno chápat pouze jako omezení maximální výše základu pro stanovení odměny soudního exekutora v případě, že jím prováděná exekuce trvá po dobu pěti let a déle, tak, aby výše nákladů exekuce neměla pro povinného likvidační charakter.

Pokud soud a soudní exekutor nerespektují závazný právní názor Ústavního soudu a aplikují protiústavní normu [a to aniž by takovýto postup podepřeli adekvátní argumentací, srov. nález sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005 (N 16/36 SbNU 173) a nález sp. zn. IV. ÚS 301/05 ze dne 13. 11. 2007 (N 190/47 SbNU 465)], poruší čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, což ve svém důsledku vede k porušení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, garantujícího nedotknutelnost vlastnictví.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj)- ze dne 30. června 2009 sp. zn. I. ÚS 998/09 ve věci ústavní stížnosti Ing. M. Š. proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce ze dne 23. září 2008 č. j. 90 EX 1103/07-31 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. února 2009 č. j. 42 Nc 19161/2007-74, kterým byly zamítnuty stěžovatelovy námitky proti předmětnému příkazu k úhradě nákladů exekuce, za účasti Okresního soudu v Ústí nad Labem a soudního exekutora JUDr. J. Š. jako účastníků řízení.

Výrok

I. Postupem porušujícím čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod bylo usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2009 č. j. 42 Nc 19161/2007-74 porušeno základní právo stěžovatele garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

III. V dalším se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále též „okresní soud“) a příkazu k úhradě nákladů exekuce s tvrzením, že jimi byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele zakotvená v čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

2. Stěžovatel v úvodu své ústavní stížnosti odkázal na plenární nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/06 ze dne 1. 3. 2007 (N 39/44 SbNU

Nahrávám...
Nahrávám...