dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 132/2001 SbNU, sv.23, K účinkům výzvy k vydání nemovitostí podané před účinností zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 23, nález č. 132

I. ÚS 165/2000

K účinkům výzvy k vydání nemovitostí podané před účinností zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku

Ústavní soud již judikoval v nálezu sp. zn. II. ÚS 111/97 (Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 10, str. 271, 275), že požadavek písemné výzvy není součástí práva na vydání nemovitostí podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, i když její pozdní uplatnění má za následek zánik práva. Nasvědčuje tomu i dikce § 9 odst. 1 tohoto zákona, podle které se již předpokládá oprávnění oprávněné osoby a povinnost povinné osoby, a dikce § 13 odst. 4, která předpokládá splnění podmínek § 6 tohoto zákona. Písemná výzva, i když není součástí práva na vydání nemovitostí, je podmínkou pro jejich vydání. Zákon sám nestanoví začátek lhůty k uplatnění výzvy, nýbrž pouze konečný časový limit pro její uplatnění. Proto k řádnému uplatnění výzvy může dojít i před účinností zákona. Předčasné uplatnění výzvy, bylo-li řádně a prokazatelně doručeno zákonem předepsaným adresátům, nemůže jí odebrat zákonem stanovené účinky za předpokladu splnění všech ostatních zákonných podmínek. Zakládá proto oprávněné osobě právo na vydání nemovitostí. Jejich vydání je možno realizovat až po účinnosti zákona.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 5. září 2001 sp. zn. I. ÚS 165/2000 ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. S. proti rozhodnutí Okresního úřadu v Děčíně - okresního pozemkového úřadu ze 7. 12. 1998 č. j. 2205/98 a proti rozsudku Městského soudu v Praze z 16. 11. 1999 sp. zn. 38 Ca 52/99, že stěžovatel není vlastníkem nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 1999 sp. zn. 38 Ca 52/99 se zrušuje.

Část ústavní stížnosti brojící proti rozhodnutí Okresního úřadu v Děčíně - okresního pozemkového úřadu ze dne 7. 12. 1998 č. j. 2205/98 se zamítá.

II. Odůvodnění

Okresní úřad v Děčíně - okresní pozemkový úřad rozhodnutím ze dne 7. 12. 1998 č. j. 2205/98 rozhodl, že stěžovatel není vlastníkem v rozhodnutí blíže specifikovaných nemovitostí v k. ú. V. (dále jen „předmětné nemovitosti“).

V odůvodnění tohoto rozhodnutí okresní úřad uvedl, že stěžovatel uplatnil svůj nárok na restituci předmětných nemovitostí podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále též „zákon o půdě“), a to jako právní nástupce svého děda V. S. Podanému návrhu prý nebylo možno vyhovět především proto, že nárok nebyl uplatněn v zákonné lhůtě (tzn. do 31. 1. 1993), neboť „nárok uplatněný předčasně, tedy před účinností zákona o půdě, nelze uznat, neboť není možné domáhat se určitého práva, když toto právo není podloženo platnou právní normou“. Stěžovatel totiž požádal o vydání předmětných nemovitostí již v únoru 1991, zákon o půdě nabyl účinnosti až dne 24. 6. 1991 a stěžovatel tuto žádost urgoval až dne 26. 10. 1998. Okresní úřad dále dovodil, že stěžovatelovu návrhu nebylo možno vyhovět ani proto, že jeho právní předchůdce

Nahrávám...
Nahrávám...