Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2402 - Základní ustanovení

Dosud byla právní úprava smlouvy o úschově obsažena v § 747 a násl. ObčZ. Právní úprava v NOZ je obdobná.

Pro označení smluvních stran, které uzavírají smlouvu o úschově, používá NOZ pojmy schovatel a uschovatel (dosud složitel).

Podstatné náležitosti smlouvy

Smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít do úschovy věc, aby ji opatroval, a uschovatel je povinen uhradit schovateli náklady, které mu v souvislosti s úschovou věci vzniknou, a případně – byla-li sjednána – i úplatu. Podstatné náležitosti smlouvy o úschově jsou:

• určení věci, která bude předmětem úschovy,

• závazek schovatele převzít věc, a opatrovat ji pro uschovatele.

Ve smlouvě lze sjednat i to, že schovatel může věc odevzdat do úschovy dalšímu schovateli. V případě, že si to smluvní strany nesjednají, pak podle našeho názoru schovatel nemůže věc do úschovy dalšímu schovateli odevzdat.

Uschovatel nemusí být vlastníkem věci. Uschovatelem tak může být každý, kdo je oprávněn s věcí takto nakládat (např. její držitel).

Odlišení od ostatních smluv

Smlouvu o úschově je třeba odlišovat od ostatních typů smluv, zejména od smlouvy nájemní, jejímž účelem je úplatné přenechání užívání věci (případná ochrana a opatrování užívané věci jsou až druhotné), od smlouvy o výpůjčce, smlouvy o skladování apod.

Forma smlouvy

Zákon nevyžaduje pro smlouvu o úschově písemnou formu, tedy může být uzavřena i ústně. Pokud by měla smlouva obsahovat i závazky, k jejichž sjednání zákon vyžaduje písemnou formu, pak je na to třeba pamatovat a tyto závazky ujednat v písemné formě. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ).

Zvláštní úprava pro úschovu cenných papírů obsahuje …