Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2388

 Nahoru [Záznamy a vysílání]

Záznamy a vysílání

Pro zvukové záznamy, zvukově obrazové záznamy a rozhlasové nebo televizní vysílání se využije úprava týkající se licence k předmětům chráněným autorským zákonem (obsažená v ustanovení § 2371 až § 2376 a § 2383). Vychází se tak z využití základních ustanovení o licenční smlouvě k autorskému dílu, včetně omezení nabyvatele licence, a to vzhledem k věcné souvislosti práv výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů a práv vysílatelů s právem autorským. Oproti obecné úpravě však dochází k vynětí ustanovení § 2374, které stanovuje právo na přiměřenou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence. Výrobci a vysílatelé tedy toto právo nemají.

I když ve výčtu použitelných ustanovení dle § 2388 nejsou uvedeny, literatura se shoduje, že pro absenci specifické úpravy v ustanoveních pro licenci k předmětům chráněných autorským zákonem, budou i v případě záznamů a vysílání aplikovatelné ustanovení o § 2360 o výhradní a § 2370 o nevýhradní licenci a výpovědi.

Pojem zvukový záznam

Pojem zvukový záznam vymezuje § 75 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, jako výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků vyjádřených nejen výkonnými umělci, ale i zvuků jiných, např. přírodních, a také jejich vyjádření. Výrobcem zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Obsahem práva výrobce je majetkové právo svůj záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva.

Zvukově obrazový záznam

Dle § 79 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, je obrazový záznam záznamem audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady…