Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Všichni spoluvlastníci mají právo společně spravovat věc, kterou mají v přídatném spoluvlastnictví. V případech, kdy je spoluvlastníků větší počet, nebude zpravidla společná správa praktická, proto zákon u přídatného vlastnictví vychází z pojetí obligatorní správy zvoleným správcem. Spoluvlastníci se nicméně mohou dohodnout i jinak (tedy tak, že správce nezvolí a budou vykonávat i běžnou správu společně). Správa společné věci se rozlišuje běžná (řádná), která spočívá v údržbě věci, provádění menších oprav, základním hospodaření s věcí apod., a mimořádná, kdy dochází k významné změně věci, je třeba vynaložit značné prostředky na mimořádnou opravu apod. Zákon vyžaduje zvolení správce pro účely běžné správy (ledaže se vlastníci dohodnou jinak), v praxi půjde např. o běžné opravy věci, pravidelné revize zařízení v přídatném spoluvlastnictví apod. Správce není oprávněn nakládat se společnou věcí nad rámec běžné údržby. Mimořádnou správu vykonávají spoluvlastníci společně. Správa společné věci je u přídatného spoluvlastnictví upravena speciálně, nepoužije se tedy obecná úprava společné věci v podílovém spoluvlastnictví (jak je obsažena v § 1126 a násl. NOZ), resp. použije se pouze v případech, kdy u přídatného spoluvlastnictví není obsažena úprava zvláštní. Jak již bylo uvedeno výše, zákon v zásadě počítá s tím, že k běžné správě věci v přídatném spoluvlastnictví je nutné zvolit správce. Správce by měl být zvolen z řad spoluvlastníků. Spoluvlastníci se mohou dohodnout i jinak, např. se mohou dohodnout, že k výkonu běžné správy kontrahují třetí osobu (která se tím profesionálně zabývá), nebo se mohou dohodnout, že správce nezvolí. Jmenování správce soudem V případě, že spoluvlastníci správce do tří měsíců od vzniku přídatného spoluvlastnictví nezvolí (a nedohodnou se např. tak, že správce zvolen nebude a budou i běžnou správu věcí provádět společně), pak může kterýkoliv ze spoluvlastníků podat návrh, aby správce jmenoval soud. Soud by měl podle našeho názoru jmenovat správce z řad spoluvlastníků. Místní a věcná příslušnost k rozhodnutí o jmenování správce není zatím zřejmá, neboť ke dni zpracování komentáře nebyly přijaty doprovodné předpisy k zákonu č. 89/2012 Sb. Připravovaná novela k občanskému soudnímu řádu neupravuje jako zvláštní řízení rozhodování o jmenování správcem věci (a takové řízení není upraveno ani připravovaným zákonem o zvláštních řízeních soudních). Nebude-li občanský soudní řád stanovovat něco jiného, pak věcně příslušným k rozhodnutí bude okresní (obvodní soud). Místní příslušnost bude obtížné bez zvláštní úpravy určit – půjde-li o nemovitost, pak by mělo jít o soud, v jehož obvodu se věc v přídatném spoluvlastnictví nachází. K obdobnému…