Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1223

Přídatné spoluvlastnictví je zvláštním typem spoluvlastnictví. Může vzniknout pouze za splnění všech následujících podmínek:

1. musejí zde existovat dvě a více samostatné věci, které vytvářejí místně a účelem vymezený celek,

2. musí zde existovat věc, která slouží společnému účelu všech vlastníků samostatných věcí,

3. bez existence věci, která slouží společnému účelu všech vlastníků samostatných věcí, není dobře možné samostatné věci užívat.

Typickým příkladem takového spoluvlastnictví je společné vlastnictví přístupové cesty vlastníky několika nemovitostí, které vzájemně vytvářejí určitý účelový celek (např. chatová osada, zahrádkářská kolonie, soubor rodinných domů apod.). V přídatném spoluvlastnictví však mohou být i společné přípojky, parkoviště apod.

Přídatné spoluvlastnictví má akcesorickou povahu, to znamená, že v případě převodu vlastnického práva k věci, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví slouží, přechází automaticky i přídatný spoluvlastnický podíl (§ 1227 NOZ). Oddělit se z přídatného spoluvlastnictví lze pouze za podmínky, že věc, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví až dosud sloužila, zanikla nebo změnila svůj účel tak, že věc v přídatném spoluvlastnictví už není potřebná (§ 1228 NOZ). Účel, pro nějž je věc v přídatném spoluvlastnictví využívána, totiž musí být zachován po celou dobu, co trvá důvod existence přídatného spoluvlastnictví.

Dosud bylo přídatné spoluvlastnictví upraveno pouze v zákoně č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, a to jako vztah vlastníků jednotek ke společným částem domu. Dle právní úpravy v novém NOZ se ale na vztah ke společným částem domu nepoužijí ustanovení o přídatném spoluvlastnictví, ale zvláštní ustanovení o bytovém spoluvlastnictví (viz § 1158 a násl. NOZ).

Pokud se přídatné spoluvlastnictví týká nemovité věci, která je zapisována do veřejného seznamu (typicky nemovitosti), zapíše se do veřejného seznamu i přídatné spoluvlastnictví. Pokud tedy…