č. 1602/2008 Sb. NSS, Stavební řízení: přípustná míra zásahu; míra přiměřená poměrům

Rozhodnutím Městského úřadu Štramberk, oddělení stavebního úřadu, silničního hospodářství a dopravy, životního prostředí (dále jen „stavební úřad“), ze dne 31. 7. 1996 byla manželům Heleně a Ivanu G. dodatečně povolena stavba příjezdové komunikace a chodníku na pozemku v katastrálním území Ž., kdy pro realizaci a užívání stavby stavební úřad ve výroku rozhodnutí stanovil jako podmínku č. 4: „Vlastníci RD č. p. 110 nebudou s vozidly parkovat v prostoru bezprostředně podél RD č. p. 129, nebudou provádět v uvedeném prostoru žádné opravy aut (opravy karosérií, nástřiky, apod.) ani pro svou potřebu ani jiných osob.“

Dne 27. 9. 2005 stavební úřad vydal rozhodnutí, jímž bylo upuštěno od výkonu rozhodnutí ze dne 31. 7. 1996 co do jeho podmínky č. 4. Žalobkyně proti němu podala námitky, jimž žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 2. 2006 nevyhověl.

Proti posledně uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu, kterou soud rozsudkem ze dne 11. 5. 2007 zamítl. Krajský soud dospěl k závěru, že podmínka spočívající v zákazu parkování a v zákazu některých prací na komunikaci či chodníku, na jehož stavbu bylo vydáno uvedené stavební povolení, zcela zjevně nemá svůj původ v obecných technických požadavcích na výstavbu, ani se netýká požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy na vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby na životní prostředí, a nemá oporu ve stavebním zákoně ani v jiných předpisech nebo technických normách. Stanovením takové podmínky do výroku rozhodnutí o dodatečném povolení stavby stavební úřad překročil mu svěřenou pravomoc zákony České republiky, a jedná se proto o „podmínku nulitní“,…