dnes je 29.3.2024

Input:

č. 3472/2016 Sb. NSS, Daň z příjmů; solidární zvýšení daně; ztráta z, příjmů ze samostatné výdělečné činnosti

č. 3472/2016 Sb. NSS
Daň z příjmů; solidární zvýšení daně; ztráta z, příjmů ze samostatné výdělečné činnosti
k § 6, § 7 a § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2013
Při výpočtu solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2013 bylo možné příjmy ze závislé činnosti podle § 6 tohoto zákona snížit o ztrátu z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 7 tohoto zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2016, čj. 4 Afs 109/2016-26)
Prejudikatura: č. 1778/2009 Sb. NSS a č. 2533/2012 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 63/1997 Sb., č. 142/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 643/06).
Věc: Ing. Miroslav K. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného.

Finanční úřad pro Plzeňský kraj (správce daně) vydal dne 13. 6. 2014 platební výměr, kterým vyměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za rok 2013 a zvýšil daň uvedenou žalobcem v jeho daňovém přiznání o částku solidárního zvýšení daně ve výši 38 815 Kč.
Odvolání žalobce zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 12. 2014, kterým zároveň platební výměr potvrdil. Krajský soud v Plzni na základě žaloby podané žalobcem rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 31. 3. 2016, čj. 57 Af 3/2015-38, zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Předmětem sporu byla otázka, zda je při výpočtu solidárního zvýšení daně podle § 16a odst. 2 zákona o daních z příjmů možné daňovou ztrátu vzniklou při výkonu samostatné činnosti považovat za dílčí základ daně podle § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Žalobce namítal, že § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů je zvláštním ustanovením ve vztahu ke zjištění základu daně, v němž je přípustné dosažení jak kladného, tak záporného dílčího základu daně. V době zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob dne 5. 3. 2014 byl navíc v aplikaci Elektronická podání pro finanční správu („EPO“) nastaven způsob stanovení základu daně pro výpočet solidárního zvýšení daně se zohledněním ztráty podle § 7 a takto zakotvený výpočet nešlo ani nijak obejít. Žalobce svůj závěr podpořil také citací důvodové zprávy k zákonu č. 267/2014 Sb., který možnost uplatnění ztráty ze samostatné činnosti proti příjmům ze závislé činnosti ve vztahu k výpočtu výše solidárního zdanění do zákona o daních z příjmů výslovně včlenil. Podle důvodové zprávy měla tato novela reflektovat původní záměr zákonodárce.
Krajský soud shledal, že při výkladu § 16a zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. 12. 2014 žalovaný vycházel z právního názoru, podle něhož dílčí základ daně musí představovat číslo kladné a pojem ztráta číslo záporné. Žalovaný připustil, že § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů sice jednoznačně nestanoví, že dílčí základ daně musí být kladné hodnoty, ale zdůraznil, že zákonná ustanovení nelze vykládat pouze podle obsahu jejich textu metodou jazykového výkladu, ale je nezbytné tato ustanovení vykládat především podle jejich účelu a smyslu. Ustanovení § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů není možné vytrhávat z kontextu ostatních zákonných ustanovení,
Nahrávám...
Nahrávám...