dnes je 29.3.2024

Input:

č. 2570/2012 Sb. NSS, Daň z příjmů: příjmy z dohody o narovnání

č. 2570/2012 Sb. NSS
Daň z příjmů: příjmy z dohody o narovnání
k § 585 občanského zákoníku ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
k § 8 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období let 2006 a 2007
Dohoda o narovnání je samostatným právním titulem nově vzniklého závazku. Z hlediska podražení příjmů z této dohody pod zdanitelné příjmy ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je však rozhodující ekonomický důvod existence závazku, tj. jeho kauza. Ta se zpravidla odvíjí z právních vztahů předcházejících uzavření dohody o narovnání.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2011, čj. 1 Afs 58/2011-94)
Prejudikatura: usnesení Ústavního soudu č. 20/2000 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 13/2000).
Věc: Květa H. proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z příjmů fyzických osob, o kasačních stížnostech žalobkyně.

Finanční úřad v Dobrušce zahájil dne 24. 9. 2008 u žalobkyně daňovou kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 2006 a 2007. Předmětem sporu mezi žalobkyní a správcem daně se stala plnění ze smlouvy o půjčce vyplacené žalobkyni (jako věřitelce) společností Kooperativa ČR, a. s. (dále jen „Kooperativa“), coby dlužníkem. Správce daně dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala osvobození těchto částek od daně z příjmů pouze v rozsahu odpovídajícímu výši nesplacené jistiny původní půjčky a doměřil žalobkyni platebními výměry ze dne 15. 5. 2009 daň z příjmů fyzických osob (včetně penále) ve výši rozdílu mezi jistinou půjčky a souhrnnou výší příjmů obdržených od Kooperativy v jednotlivých zdaňovacích obdobích.
Žalobkyně napadla dodatečné platební výměry odvoláními. Ta však byla rozhodnutími žalovaného ze dne 28. 5. 2010 zamítnuta.
Žalobkyně proti rozhodnutím žalovaného podala samostatné žaloby u Krajského soudu v Hradci Králové, který je rozsudky ze dne 13. 5. 2011, čj. 31 Af 95/2010-52 a čj. 31 Af 96/2010-35, zamítl. Krajský soud se zaměřil na otázku výkladu projevu vůle ve vztahu k dohodě o narovnání ze dne 21. 5. 2003 a usoudil, že částka ve výši 1 391 050 Kč představuje úhradu úroku z prodlení, který byl na základě dohody o narovnání snížen z původně požadované částky, a to za poskytnutí určitého protiplnění. Finanční částka, kterou žalobkyně obdržela jako příjem z nuceného vyrovnání, představuje částečnou úhradu za smluvený úrok, takže se jedná o zdanitelný příjem podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů.
Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudkům krajského soudu kasačními stížnostmi. Tvrdila, že příjmy, které obdržela na základě dohody o narovnání ze dne 21.5. 2003, nejsou příjmy podléhajícími dani. Dle § 585 občanského zákoníku se dohodou o narovnání ruší závazky, které jsou mezi stranami sporné, tím způsobem, že se nahrazují závazkem jiným. Titulem nového závazku je tedy sama dohoda o narovnání.
Plnění z dohody o narovnání není dle stěžovatelky příjmem ze závislé činnosti, z podnikání, kapitálového majetku ani z pronájmu. Pokud by se jednalo o tzv. ostatní příjem, musel by žalovaný prokázat, že došlo ke zvýšení majetku stěžovatelky ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Z dohody o narovnání ze dne 21. 5. 2003 je
Nahrávám...
Nahrávám...