dnes je 29.3.2024

Input:

č. 2143/2010 Sb. NSS, Hospodářská soutěž: okamžik vzniku přeplatku na pokutě; úrok z přeplatku na pokutě

č. 2143/2010 Sb. NSS
Hospodářská soutěž: okamžik vzniku přeplatku na pokutě; úrok z přeplatku na pokutě
k § 1 odst. 4 a § 64 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném k 21. 4. 2008 (v textu jen „daňový řád“)
k § 22 odst. 6 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb.
I. Bylo-li sankční rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušeno pravomocným rozhodnutím soudu, pokuta uhrazená na jeho základě se stala od počátku daňovým přeplatkem, který musí Úřad pokutovanému soutěžiteli postupem podle § 22 odst. 6 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ve znění zákona č. 340/2004 Sb.), a § 64 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vrátit spolu s případným úrokem. Zaviněným přeplatkem je přeplatek na platební povinnosti vzniklý (uhrazený ve prospěch veřejného rozpočtu) v důsledku natolik nesprávného rozhodnutí (postupu) správních orgánů, pro který bylo toto rozhodnutí „přezkumnou autoritou“ zrušeno.
II. Úrok z přeplatku je vyjádřením ceny finančních prostředků v čase, která je daná úrokovou mírou. Jedná se o ekonomickou náhradu, plynoucí z peněžních prostředků, která by jinak přirůstala k mase finančních prostředků jejich vlastníku.
III. Počátek běhu lhůty pro nárok na přiznání sankčního úroku ze zaplacené pokuty je dán nikoli 16. dnem po právní moci zrušujícího rozhodnutí soudu, ale 16. dnem ode dne následujícího po původní lhůtě splatnosti pokuty, eventuálně ode dne následujícího po dni úhrady pokuty, v jejímž důsledku došlo ke vzniku přeplatku.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2010, čj. 1 Afs 38/2010-100)
Prejudikatura: č. 1184/2007 Sb. NSS a č. 1439/2008 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost Shell Czech Republic proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o úrok z přeplatku na pokutě, o kasační stížnosti žalovaného.

Předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 21. 4. 2008 přiznal žalobci podle § 64 odst. 6 daňového řádu částku 41 025 Kč představující úrok ze zaviněného přeplatku na pokutě za období od 8. 12. do 18. 12. 2006. Po tuto dobu byl žalovaný v prodlení s vrácením dříve uhrazené pokuty; rozhodnutí o ní totiž zrušil Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 9. 2006.
Žalobce podal proti rozhodnutí předsedy žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který žalobě vyhověl a rozhodnutí rozsudkem ze dne 25. 9. 2009 zrušil. Uvedl, že předmětem sporu v dané věci byla správnost určení délky prodlení s vrácením dříve uhrazené pokuty (po jejím zrušení krajským soudem) a vliv délky prodlení na úhradu výše úroků s prodlením spojených. Zdůraznil, že žalovaný má oprávnění ukládat pokuty za porušení hospodářské soutěže, které jsou platební povinností plynoucí do státního rozpočtu; podle § 1 odst. 4 daňového řádu je příslušný ke správě placení platební povinnosti a je považován za správce daně i přesto, že pokuta není dle tohoto zákona daní. Nadto i § 22 odst. 6 zákona o ochraně hospodářské soutěže ukládá žalobci při vybírání a vymáhání pokut povinnost postupovat podle zvláštního zákona, jímž je
Nahrávám...
Nahrávám...