č. 2072/2010 Sb. NSS, Vodní právo: poplatek za odběr podzemní vody
č. 2072/2010 Sb. NSS
Vodní právo: poplatek za odběr podzemní vody
k § 8 odst. 1 písm. d) a § 88 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění účinném do 22. 1.2004
k § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 17. 11. 2009
k § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách*)
Poplatek za odběr podzemní vody [§ 88 odst. 5 za použití § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění účinném do 22.1. 2004] představuje ekonomicky oprávněný náklad [§ 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách] a jeho zahrnutí do ekonomických nákladů není deliktem podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, čj. 8 Afs 75/2009-70)
Věc: Akciová společnost TERMO Děčín proti Státní energetické inspekci, ústřednímu inspektorátu, o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobce.
Státní energetické inspekce, územní inspektorát pro Ústecký kraj, rozhodnutím ze dne 2. 5. 2006 uložila žalobci pokutu ve výši 500 000 Kč za porušení cenových předpisů podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona o cenách. Žalovaná rozhodnutím ze dne 21. 6. 2006 odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítla.
Žalobce napadl rozhodnutí žalované žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 24. 6. 2009 zamítl. Městský soud vyšel ze zjištění, že Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Ústecký kraj, uložila žalobci pokutu poté, co při kontrole dodržování cenových předpisů, zahájené dne 20. 9. 2005, zjistila nesprávné vypočítání nákladů ve výsledné kalkulaci ceny tepelné energie za rok 2004, konkrétně neoprávněné započítání poplatku za odebrané množství podzemní vody podle § 88 zákona o vodách. Žalobce poplatek za skutečně odebranou podzemní vodu ve výši 2 028 966 Kč ponížil o příjem za prodanou pitnou vodu ve výši 720 907 Kč, zbylých 1 308 059 Kč zahrnul do nákladů a zohlednil při kalkulaci ceny tepelné energie. V důsledku této skutečnosti žalobce překročil maximální průměrnou věcně usměrňovanou cenu tepelné energie stanovenou pro rok 2004 o 2,85 Kč/GJ. Správní orgány vyčíslily neoprávněně získaný majetkový prospěch žalobce ve výši 540 121 Kč.
Pokud jde o námitku, že čerpanou podzemní vodu lze zařadit mezi paliva demonstrativně vypočtená v odstavci 1 přílohy č. 1 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 21/2003 ze dne 25. 9. 2003, k cenám tepelné energie pro rok 2004, uveřejněného v Energetickém regulačním věstníku, částce 7/2003 na str. 10 (dále jen „cenové rozhodnutí“), městský soud přitakal žalované, že citované ustanovení zmiňuje pouze látky, jejichž přeměnou dochází k uvolňování tepla. U čerpané podzemní vody však k takové přeměně nedochází, teplo je z ní pouze odebíráno, přičemž se nemění ani její množství, ani charakter. Městský soud dále souhlasil se žalovanou, že poplatek za odebranou podzemní vodu nelze považovat za ostatní náklady podle § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 580/1990 Sb., neboť nijak nesouvisí s dodávkou tepelné energie. Konstatoval, že žalované bylo známo, že neoprávněně zahrnutý poplatek do ceny tepelné energie za rok 2004 byl v…
