č. 2006/2010 Sb. NSS, Místní referendum: nepřípustnost konání
č. 2006/2010 Sb. NSS
Místní referendum: nepřípustnost konání
k § 7 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o místním referendu“)
k § 21 odst. 1 a § 27 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), (v textu jen „zákon o obcích“)
Zastupitelstvo obce nemůže odmítnout vyhlásit místní referendum o oddělení části obce s odkazem na § 7 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, jenom z toho důvodu, že část obce, která se chce oddělit, sestává z více částí obce ve smyslu § 27 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podstatné je, zda část obce, která usiluje o oddělení, splňuje jako celek podmínky stanovené v § 21 odst. 1 téhož zákona.
(Podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 11. 2009, čj. 30 Ca 115/2009-70)
Věc: Přípravný výbor místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka proti městu Hronov o vyhlášení místního referenda.
Dne 14. 9. 2009 předložil navrhovatel Městskému úřadu v Hronově návrh na pořádání místního referenda o otázce: „Souhlasíte s osamostatněním místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronova a vznikem společné samostatné obce?“.
Dne 28. 9. 2009 obdržel zmocněnec navrhovatele výsledek přezkoumání návrhu s tím, že městský úřad konstatoval, že návrh má všechny náležitosti uvedené v § 10 a § 11 zákona o místním referendu, a že bude předložen k projednání zastupitelstvu. Nejbližší, mimořádné, zasedání zastupitelstva obce se konalo 19. 10. 2009. Na tomto zasedání však zastupitelstvo obce uvedený návrh neprojednalo. Návrh byl projednán na zasedání zastupitelstva 4. 11. 2009, kdy zastupitelstvo návrh neschválilo.
Z toho důvodu navrhovatel podal návrh ke Krajskému soudu v Hradci Králové, v němž se domáhal, aby krajský soud vydal usnesení, kterým by místní referendum o shora uvedené otázce vyhlásil, a to na 20. března 2010.
Odpůrce se k návrhu vyjádřil tak, že na zasedání 4. 11. 2009 zastupitelstvo města návrh neschválilo, neboť dle jeho názoru nejsou v daném případě splněny zákonné podmínky a o navržené otázce nelze místní referendum konat. Rozhodnutí v místním referendu by totiž mohlo být v rozporu s právními předpisy, jak stanoví § 7 zákona o místním referendu. Podle odpůrce dále osamostatnění dvou částí města Hronova, tedy Velkého Dřevíče a Rokytníka je v rozporu s právními předpisy, neboť za účelem konání místního referenda nelze „spojit“ dvě části obce. Zákon o obcích, konkrétně jeho § 20a, hovoří totiž pouze o jedné části obce, nikoliv o několika částech obce. Současně stanoví podmínky, které musí oddělovaná část obce po oddělení splňovat. Co se rozumí „částí obce“ pak definuje § 27 odst. 2 zákona o obcích. Dle tohoto vymezení jsou Velký Dřevíč i Rokytník dvěma samostatnými částmi města Hronova. Odpůrce dále upozornil na to, že každá z nich má své katastrální území a každá je evidenční jednotkou vytvářenou budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními, přidělenými v jedné číselné řadě, a leží v jednom souvislém území. Ani jedna z obou částí však nemá 1 000 obyvatel, a tedy žádná z nich nesplňuje zákonnou podmínku pro vznik nové obce. Žádná z těchto částí tedy není dle názoru…
