č. 1246/2007 Sb. NSS, Katastr nemovitostí: zřejmý omyl při vedení a obnově katastru

I. O zřejmý omyl ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona, nepůjde tam, kde by katastrální úřad v řízení o opravě chyby napravoval chybnou úvahu orgánu geodézie o tom, kdo měl být v době zakládání evidence nemovitostí oprávněným nebo povinným z právního vztahu, učiněnou v rámci šetření dle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. O zřejmý omyl nepůjde rovněž tam, kde by katastrální úřad takové šetření orgánu geodézie zcela nahrazoval v případě, kdy není mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, jak měl být dotčený právní vztah do operátu evidence nemovitostí vyznačen.

II. Pokud stav zápisů v pozemkové knize byl takový, že bylo zapsáno pouze věcné břemeno a tomu odpovídající právo již v pozemkové knize zapsáno nebylo, a výsledkem šetření orgánu geodézie dle § 4 odst. 1 písm. b) a odst. 2 vyhl. č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, bylo neprovedení zápisu právního vztahu do evidence nemovitostí, nelze dospět k závěru, že by se jednalo o zřejmý omyl při zakládání evidence nemovitostí.