Pojistné na zdravotní pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

7.12.2.1

Pojistné na zdravotní pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

Mgr. Michaela Hradcová, JUDr. Jan Přib

 NahoruPlátci pojistného na zdravotní pojištění

Plátcem pojistného na zdravotní pojištění (zákony o zdravotním pojištění neužívají termín poplatník) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé; ve stanovených případech je plátcem stát. Vymezení zaměstnanců a zaměstnavatelů je přitom jiné než u pojistného na sociální pojištění.

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.

Za zaměstnance se však nepovažují:

• osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu aspoň ve výši stanoveného limitu; v roce 2026 je tímto limitem částka 12 000 Kč (v případě více dohod u jednoho zaměstnavatele se příjmy z těchto dohod sčítají),

• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu, tj. částky aspoň 4 500 Kč, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění; v případě více těchto dohod u jednoho zaměstnavatele se jedná o úhrn příjmů z těchto dohod,

• žáci a studenti, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

• členové družstev, kteří vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu ve výši aspoň 4 500 Kč za kalendářní měsíc,

• členové společenství vlastníků jednotek, kteří vykonávají pro společenství práci, za kterou jsou odměňováni, a kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu ve výši aspoň 4 500 Kč za kalendářní měsíc,

• dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu ve výši aspoň 4 500 Kč za kalendářní měsíc,

• členů okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, kteří plní úkoly podle volebních zákonů,

• osoby, které mají pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo nejsou od daně z příjmů osvobozeny,

• osoby, kterým bylo přiznáno svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v řízení.

Za zaměstnavatele se považuje právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu.

Výše pojistného na zdravotní pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na zdravotní pojištění je vymezen shodně jako u vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální pojištění.

 NahoruVýše pojistného na zdravotní pojištění

Výše pojistného za zaměstnance činí 13,5 % z vyměřovacího základu; pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel, tj. zaměstnanec hradí 4,5 % a zaměstnavatel hradí 9 %. Na rozdíl od pojistného na sociální pojištění není tedy stanoven zvlášť vyměřovací základ zaměstnavatele.

Ve zdravotním pojištění je stanoven minimální vyměřovací základ. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda (od 1. 1. 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč za měsíc). Pojistné na zdravotní pojištění stanovené z minimálního vyměřovacího základu ve výši 22 400 Kč činí 3 024 Kč (tj. 22 400 x 0,135).

Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů (jedná se o tzv. doplatek do minimálního vyměřovacího základu). Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je třeba odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu (pokud se na zaměstnance minimální vyměřovací základ vztahuje). Takové pojistné je zaměstnanec povinen odvést prostřednictvím svého zaměstnavatele jako doplatek. I pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, musí být minimální vyměřovací základ dodržen (pokud je tento minimální vyměřovací základ dodržen, nezvyšuje se za dobu tohoto volna nebo absence).

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

• zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

• zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. v případě pracovní neschopnosti pro nemoc), anebo

• zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, či dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod (avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání).

Za dobu dočasné pracovní neschopnosti se pojistné na zdravotní pojištění neplatí (nemocenské se nezahrnuje do vyměřovacího základu).