Daňové souvislosti odměny jednatele

5.3.4.2

Daňové souvislosti odměny jednatele

Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruPříjem ze závislé činnosti

Vztah jednatele a společnosti se do roku 2013 podle obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) řídil přiměřeně mandátní smlouvou a od roku 2014 se podle zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) řídí přiměřeně smlouvou o příkazu. Z úpravy smlouvy o výkonu funkce (§ 59 až 62 ZOK) vyplývá, že odměna jednatele musí být schválena valnou hromadou. Jakékoli plnění poskytnuté společností jednateli v souvislosti s výkonem funkce jednatele musí být schváleno valnou hromadou, pokud právo na toto plnění neplyne z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu společnosti, který byl schválen valnou hromadou. Ovšem důležité je, že jak vyplývá z § 59 odst. 3 ZOK, pokud není odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. ZOK potom v § 60 přesně vymezuje, jaké údaje o odměňování má smlouva o výkonu funkce obsahovat.

Příjmy za práci jednatelů s. r. o. jsou příjmem ze závislé činnosti podle bodu 1 § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, jedná se o odměny člena orgánu právnické osoby. Znamená to tedy, že příjmy za práci jednatele se zdaní stejně jako příjmy "běžných" zaměstnanců, jednatel se považuje za zaměstnance ve smyslu ZDP a s. r. o. za zaměstnavatele – viz § 6 odst. 2 ZDP.

 NahoruZáklad daně

Od roku 2021 bylo upuštěno od konceptu superhrubé mzdy jako základu daně u příjmů ze závislé činnosti a základem daně tak je opět pouze hrubá mzda. Protože odměna jednatele patří mezi příjmy ze závislé činnosti, základem daně je tak hrubá mzda. Pro správné stanovení základu daně již tedy není nutné zkoumat, zda tento příjem podléhá či nikoliv sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Doplňme také sazby daně, v současné době platí dvě sazby daně, a to 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.

Vyšší sazbě 23 % bude podléhat část základu daně nad 1 762 812 Kč, tj. měsíčně 146 901 Kč, což odpovídá 3násobku průměrné mzdy pro rok 2026 48 967 Kč.

Na výše uvedené skutečnosti navazují také změny v úpravě výpočtu zálohy na daň u zaměstnanců, konkrétně v § 38h ZDP, kdy základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy (v roce 2026 146 901 Kč) a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

 NahoruSlevy na dani

Další postup při zdanění je pak shodný s ostatními zaměstnanci, tj. záleží na skutečnosti, zda jednatel učinil u s. r. o. prohlášení k dani či nikoliv.

Pokud prohlášení k dani učinil, s. r. o. jako zaměstnavatel bude uplatňovat požadované slevy na dani, které jednatel v prohlášení k dani uvede, a také daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud splní podmínky pro jeho uplatnění. To znamená, že vypočtená záloha na daň se sníží o 1/12 příslušné roční slevy na dani. Jedná se o tyto slevy:

• základní sleva na dani, která činí 30 840 Kč ročně, tj. 2 570 Kč měsíčně, a mají možnost ji uplatnit všichni poplatníci,

• základní sleva na invaliditu pro poplatníky pobírající invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, která činí 2 520 Kč ročně, tj. 210 Kč měsíčně,

• rozšířená sleva na invaliditu pro poplatníky pobírající invalidní důchod třetího stupně, která činí 5 040 Kč ročně, tj. 420 Kč měsíčně,

• sleva na držitele průkazu ZTP/P, která činí 16 140 Kč ročně, tj. 1 345 Kč měsíčně,

• daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které činí 15 204 Kč ročně, tj. 1 267 Kč měsíčně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně, tj. 1 860 Kč měsíčně na druhé dítě, a 27 840 Kč ročně, tj. 2 320 Kč měsíčně na třetí a každé další dítě.

Poslední slevou na dani je sleva na druhého z manželů, která činí 24 840 Kč ročně a uplatnit ji je možné, pokud příjem tohoto manžela nepřesáhne za příslušné zdaňovací období částku 68 000 Kč a zároveň pečuje o dítě do 3 let věku. Z toho vyplývá, že tuto slevu je možné uplatnit pouze ročně, kdy je možné ověřit, že podmínky pro uplatnění byly splněny. Jednatel proto tuto slevu může uplatnit buď v daňovém přiznání, pokud má povinnost jej podat, nebo při ročním zúčtování záloh, které provede s. r. o. jako zaměstnavatel.

V souvislosti s nástupem nové vlády se mluví o valorizaci slev a návratu ke slevám již zrušeným (školkovné), ale v současné době žádné konkrétní změny navrženy nejsou. V tuto chvíli tak platí (listopad 2025), že výše těchto slev a podmínky jejich uplatnění by měly platit i v roce 2026.

 NahoruNezdanitelné částky

Jestliže bude roční zúčtování záloh prováděno, jednatel může základ daně dále snížit o nezdanitelné částky, jejichž výčet je obsažen v § 15 ZDP. Jedná se o tyto:

• bezúplatná plnění (dary) poskytnutá stanovenému okruhu subjektů na stanovený, zpravidla veřejně prospěšný účel, a to ve výši nad 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč, v úhrnu lze odečíst maximálně 15 % základu daně,

• úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru použitým na financování bytových potřeb; maximálně lze odečíst částku 150 000 Kč;

• příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří, odečíst lze pouze částku maximálně 48 000 Kč ve zdaňovacím období,

• v případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona.

Pokud je jednatel povinen na základě příjmů, které dosáhl v příslušném zdaňovacím období, podat daňové přiznání, výše uvedené nezdanitelné částky samozřejmě uvede v něm. Všechny uplatňované částky je nutné odpovídajícím způsobem doložit v souladu s ustanovením § 38l ZDP.

 NahoruNepodepsané prohlášení k dani

Jestliže jednatel prohlášení k dani u s. r. o. neučinil, další postup závisí na výši částky, kterou jako odměnu pobírá. Pokud odměna nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 4 500 Kč, jedná se o příjem podléhající srážkové dani, tj. daň srazí a odvede s. r. o. jako zaměstnavatel. Pokud jednatel nevyužije postup podle § 36 odst. 6 ZDP a nezahrne tento příjem do svého daňového přiznání, jedná se o daň konečnou. Důležitá je také skutečnost, že takovýto příjem nepovede při případném souběhu příjmů ze závislé činnosti k povinnosti podat daňové přiznání.

Doplňme ale, že v rámci systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů dojde doprovodným zákonem ke zrušení uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, avšak až s účinností od 1. 1. 2027. Již s účinností od 1. 1. 2026 se však přestane srážková daň aplikovat na odměny orgánů právnických osob, jedná-li se o odměny plynoucí fyzickým osobám – nerezidentům.

Pokud jednatel bez podepsaného prohlášení k dani bude pobírat odměnu vyšší než 4 500 Kč, bude mu sražena záloha na daň, ovšem tato záloha nebude dále snížena o slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Takovýto postup tak povede k vyššímu zdanění a vždy záleží na konkrétních okolnostech, u jakých příjmů je případně výhodnější prohlášení k dani podepsat a slevy na dani a nezdanitelné částky uplatnit.

Stejně tak není možné, aby s. r. o. jako zaměstnavatel provedla jednateli roční zúčtování záloh, protože k jeho provedení je nezbytnou podmínkou právě podepsání žádosti v prohlášení k dani. Z těchto skutečností vyplývá, že nepodepsané prohlášení k dani v praxi často povede k povinnosti podat daňové přiznání. Už jenom proto, že lze předpokládat, že když nebylo podepsáno prohlášení u s. r. o., podepsal jej jednatel u jiného zaměstnavatele a pak budou pravděpodobně splněny podmínky stanovené v § 38g odst. 2 ZDP se vznikem povinnosti podat daňové přiznání.