8.4.12.5
Odměňování členů volených orgánů společenství vlastníků v praxi
Ing. Božena Künzelová
Odměňování funkcionářů – záležitost, kterou neustále řeší většina společenství vlastníků jednotek – jak na odměny členů volených orgánů společenství vlastníků jednotek, jak a v jaké výši budou odměny vypláceny, kdo schvaluje odměnu a v jaké výši? Lhůty pro povinnou registraci a oznamovací povinnosti jednak z pohledu pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, jednak z titulu plátce daně z příjmů fyzických osob, a to i v situaci, kdy shromáždění určilo osobu, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku (tzv. smluvní správce).
Rozhodování o výši odměn členů volených orgánů společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství vlastníků") patří do působnosti shromáždění, a to podle ustanovení § 1208 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"). Podle judikatury je tato působnost výlučná a nelze ji zúžit; jedná se o kogentní ustanovení, od něhož se nelze odchýlit. Aby tedy členu voleného orgánu společenství vlastníků vznikl nárok na odměnu, musí tento nárok vyplynout z rozhodnutí shromáždění.
Oznamovací a registrační povinnosti zaměstnavatele, v daném případě společenství vlastníků, se odvíjejí od okamžiku vzniku rozhodné skutečnosti. Lhůty pro splnění těchto povinností jsou stanoveny příslušnými právními předpisy; na jejich počátek a běh tudíž nemá žádný vliv skutečnost, kdy se případný smluvní správce dozví od společenství vlastníků o rozhodnutí o výši odměn členů jeho volených orgánů.
NahoruPojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ve shodě s ustanovením § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o VZP"), je zaměstnavatel povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení. Zaměstnavatel, tedy v tomto případě společenství vlastníků, má registrační povinnost týkající se jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance, kterým se rozumí člen voleného orgánu – funkcionář.
Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona o VZP rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), mezi které se zahrnují i odměny člena orgánu právnické osoby. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede zaměstnavatel na účet zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn. Odměny členů statutárních a případně dalších volených orgánů společenství vlastníků, tzn. jak kolektivních, tak i jednočlenných, podléhají odvodu pojistného na zdravotní pojištění bez ohledu na výši měsíční odměny. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance, i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec (toto pojistné mu sráží z jeho odměny, a to i bez jeho souhlasu).
NahoruPojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Pro účely posuzování účasti na nemocenském pojištění se zaměstnání dělí na zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, zaměstnání malého rozsahu a tzv. ostatní zaměstnání v závislosti na výši sjednaného příjmu, a to ještě před nástupem do zaměstnání. Zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, tedy v roce 2025 nižší než 4500 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je z pohledu účasti na nemocenském pojištění považováno za zaměstnání malého rozsahu. V tomto zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň ve výši 4500 Kč. Pokud by zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání by dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu, pak jsou zaměstnanci též účastni pojištění. Zaměstnání "ostatní" je zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu ani zaměstnáním vykonávaným na základě dohody o provedení práce.
Ve smyslu ustanovení § 94 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen oznamovat územní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do osmi kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to opět do osmi kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání.
Ve shodě s ustanovením § 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "sociální pojištění"), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pojistném na SP"), jsou poplatníky pojistného jednak zaměstnavatelé, jimiž se rozumějí také právnické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jednak zaměstnanci. Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumějí také členové kolektivních orgánů právnické osoby nebo fyzické osoby, a to v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice,…
