Plátci DPH se musí začít chystat na novou povinnost, kterou pro ně chystá stát. Každý měsíc budou muset finančnímu úřadu dávat kontrolní hlášení o tržbách.
Kontrolní hlášení DPH:
- Řešení závažné situace s daňovými úniky v oblasti DPH.
- Určité zvýšení administrativy přinese významné efekty v zabránění odčerpávání prostředků ze státního rozpočtu.
- Řešení proti přesouvání daňových podvodů do České republiky z okolních států.
- Pozitivní efekt v urychlení a zjednodušení vracení nadměrných odpočtů plátcům.
- Rutinní prověřování údajů v daňových přiznáních bez nutnosti zatěžujících úkonů u plátce.
- Lepší výběr daní, který zamezí nutnosti daně zvyšovat.
Daňové úniky na DPH se v České republice odhadují v desítkách miliard ročně a celkově se mohou blížit až sto miliardám. Významným fenoménem jsou často diskutované řetězové či karuselové podvody, ale stejně tak dochází k systematickému krácení DPH formou nepřiznávání uskutečněných plnění či naopak provádění „simulovaných“ odpočtů na základě dokladů znějících na fiktivní plnění v menších částkách. Tyto praktiky v celkovém dopadu představují zásadní krácení příjmů státního rozpočtu na úkor poctivých daňových poplatníků.
Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifkovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky. Krácení DPH v řetězcích a karuselech fakticky probíhá tak, že dochází k vytvoření složitých spojení zpravidla v řádu desítek (ale i stovek) subjektů. Za stávající úpravy podmínek správy daně z přidané hodnoty je identifikace jednotlivých článků těchto účelově vytvořených spojení zdlouhavá, protože je nezbytné provádět úkony ověřování evidencí a dokladů pracovníky správce daně u plátců. Tento postup zatěžuje jak plátce, tak správce daně, a prodlužuje dobu reakce správců daně na existující daňové úniky. Výsledkem je pozdní zjištění daňových úniků a tím obtížné vymáhání daňových doměrků. Kontroly zároveň nelze detailně zacílit, jsou tedy kontrolováni i poctiví plátci, kteří by po zavedení kontrolního hlášení kontrolováni být vůbec nemuseli.
Pro potírání daňových úniků je zcela zásadní získání údajů v reálném čase. Měsíční frekvence předkládání kontrolních hlášení je pro výběr daní klíčová a výjimky by silně omezily efektivitu systému kontrolních hlášení. Je známo, že mezi účelově založenými společnostmi, které jsou typicky používány na daňové podvody, je právě velké množství „kvartálních“ plátců s malým obratem.
Mechanismus systému kontrolních hlášení vychází z toho, že plátci vykazují v dané struktuře údaje o zásadních plněních (z hlediska správy daně), tyto správce daně navzájem porovnává a spojuje formou „párování“ jednotlivých kontrolních hlášení. K tomu slouží podání kontrolních hlášení jednotně za období kalendářní měsíc. Zjednodušené daňové doklady, pokladní bloky a podobně jsou vykazovány souhrnně jednou částkou.
Pokud by plátci podávali kontrolní hlášení za konkrétní zdaňovací období (měsíc nebo čtvrtletí), „párování“ údajů by se tím výrazně ztížilo a oddálily by se možnosti získání údajů o podezřelých transakcích a možných spojení plátců a neumožnily by rychlou reakci správce daně. Spojení periody podávat kontrolní hlášení se zdaňovacím obdobím by fakticky způsobilo reálnou neschopnost reagovat na rizikové situace a degradaci navrhovaného systému. Vládní…
