Uplatnění práva poškozeného
u orgánů Policie ČR v trestním řízení dle § 43 odst. 1 a 3 TŘ
DOPORUČENĚ
Policie
České republiky
Okresní
úřad vyšetřování
Příbram
V Příbrami dne 2. 3. 2010
k ČVS: OVV 43/10
Věc:
Uplatnění
práv poškozeného v trestním řízení
Dne
27. 1. 2010 jsem jako jednatel obchodní společnosti JUVENTA, s. r. o. se sídlem
Příbram, Hanušova 784, IČ: 87643213, oznámil Okresnímu oddělení Policie ČR v Příbrami,
že naší obchodní společnosti byl odcizen osobní vůz zn. Škoda Superb, RZ 8A6
2007, bílé barvy, který byl zaparkován na parkovišti před prodejnou průmyslového
zboží v Příbrami, ul. Pražská. Osobní vozidlo bylo řádně zabezpečeno.
Odcizené
vozidlo bylo Policií ČR vypátráno, rovněž tak byl vypátrán pachatel krádeže.
Dne 1. 3. 2010 bylo vozidlo vráceno naší obchodní společnosti. Při jeho
prohlídce jsme však zjistili, že vozidlo má poškozenou karoserii a na několika
místech má odřený lak. Škoda, která naší společnosti jednáním pachatele
trestného činu krádeže vznikla, byla vyčíslena odborným servisem částkou 67 000
Kč.
Na
základě skutečnosti, že naší obchodní společnosti byla trestným činem způsobena
majetková škoda, uplatňujeme dle § 43 odst. 1 TŘ právo poškozeného v trestním řízení, tzn. že uplatňujeme zejména právo činit
návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se hlavního líčení
a veřejného zasedání konaného po případném odvolání a před skončením řízení se
k věci vyjádřit, podávat ve stanoveném rozsahu opravné prostředky.
Současně
tímto dle § 43 odst. 3 TŘ uplatňujeme právo na náhradu způsobené škody ve výši 67 000 Kč a navrhujeme,
aby soud uložil obžalovanému v odsuzujícím rozsudku povinnost nahradit naší
obchodní společnosti tuto škodu.
.............................................
JUVENTA,
s. r. o.
Bořivoj
Zemánek, jednatel
(podpis)
Přílohy:
doklad o koupi vozidla
doklad o výši způsobené škody
Poškozeným v trestním řízení je ten, komu bylo trestným činem ublíženo
na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Poškozeným může být fyzická i právnická osoba. Poškozený je v
trestním řízení procesní stranou a trestní řád mu přiznává značná procesní
práva.
Poškozený má právo činit
návrhy na doplnění dokazování, vyjadřovat se k důkazům, nahlížet do spisu, zúčastnit
se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání, před skončením řízení
vyjádřit se k věci, podávat opravné prostředky, a to odvolání do výroku
rozsudku o náhradě škody a stížnost proti výrokům usnesení týkajícím se poškozeného.
Poškozený
má rovněž právo dát za podmínek stanovených zákonem souhlas s trestním
stíháním nebo tento souhlas odmítnout, příp. vzít zpět dle § 163 TŘ
(např. jde-li o trestní řízení vedené pro některé trestné činy proti tomu, kdo
je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo
odepřít výpověď - vůči příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli,
osvojenci, manželu, partneru, druhu nebo jiným osobám v poměru rodinném nebo
obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní). Práva poškozeného
však nepřísluší v trestním řízení tomu, kdo je sám v trestním řízení stíhán
jako spoluobviněný.
Je-li
poškozený zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k
právním úkonům omezena, vykonává za něho práva poškozeného jeho zákonný
zástupce, příp. soudem ustanovený opatrovník.
Pokud
je počet poškozených mimořádně vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl
být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání, může soud rozhodnout, že poškození
můžou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného,
jimi zvoleného zmocněnce.
Trestní
řád rozlišuje dvě kategorie poškozených, a sice poškozené, kteří mohou žádat
náhradu škody, a poškozené, kteří náhradu škody v trestním řízení žádat
nemohou a mají v trestním řízení pouze procesní práva. V trestním řízení mohou žádat
náhradu škody pouze ti poškození, kteří mají nárok na náhradu majetkové škody,
tj. škody, kterou lze vyjádřit v penězích.
Poškozený,
kterému trestným činem vznikla škoda,…
