Dotaz:
Potřebovala bych poradit ve věci odškodnění choroby z
povolání našeho zaměstnance. Zaměstnanec nám napadl výši odškodnění, a tak se
chceme ujistit, zda jsme postupovali správně.
Zaměstnanci byly následně uznány 2 choroby z povolání
( 1. karpální tunely levé ruky a 2. karpální tunely pravé ruky), a to:
- 6. 6. 2007 byla zjištěna 1. nemoc z povolání,
pracovní neschopnost z titulu nemoci z povolání byla 6. 6. 2007 - 17. 12. 2007
- 2. nemoc z povolání byla zjištěna 4. 4.2008, další
pracovní neschopnost z titulu nemoci z povolání byla 25. 6. - 18. 9. 2008
Vyrozumění o obou nemocech z povolání byly vyhotoveny
Fakultní nemocnicí v Ostravě dne 24. 7. 2008.
Mezi tím byla ještě všeobecná nemoc v 1. Q/2008
Otázka 1)
V obou případech jsme stanovili pravděpodobný výdělek,
kterého by dosáhl za rozhodné období, jelikož v obou případech v rozhodném
období neodpracoval alespoň 21 dní. Pravděpodobný výdělek jsme spočetli podle
průměrů stejně zařazených zaměstnanců, ale pracujících v jiném směnném režimu a
jiné kvalitě práce (odškodněný zaměstnanec má kvalitu práce horší a nepracuje
ve třísměnném provozu, má měsíční mzdu, která se mu na přelomu roku 2007/2008
změnila na hodinovou, menší hodnoty než měl v roce 2007). V podstatě není ve
firmě identický zaměstnanec, který je zároveň stejně zařazen na funkci, má
stejnou pracovní dobu ve stejném režimu a je stejně odměňován. Postupovali jsme
správně? Kolik to má být pracovníků a jaká kriteria pro takto vypočtený průměr
platí?
Odpověď:
Podle § 355 zákoníku práce se určuje a používá pravděpodobný
výdělek vždy, jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21
dnů. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které
zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo
platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši
jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců
vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Zákoník práce nic bližšího nestanoví - pravděpodobný
výdělek je proto vždy výdělkem uměle konstruovaným - respektive odhadnutým.
Pokud zaměstnavatel dospěje k závěru, že pravděpodobný výdělek zaměstnance
konstruoval tak, že postupoval v souladu s dobrými mravy, jde o správný
postup.
Otázka 2)
Jaké
vypočtené částky se máme držet v případě mezidobí, kdy pracoval po část měsíce
na stejné pozici, ale s novým výměrem o něco nižším (viz v otázce 1) vysvětleno
blíže)?
Odpověď:
V souladu s § 354 zákoníku práce se průměrný výdělek
zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, přičemž
rozhodným…
