Návrh na vyhlášení moratoria podle § 115 a
násl. IZ - kontrolní seznam (říjen 2007)
Institut moratoria, který nově zavádí IZ v
ustanoveních § 115 až 127 ,
je obdobou ochranné lhůty upravené původním zákonem o konkurzu a vyrovnání.
Návrh na vyhlášení moratoria může podat dlužník, který je
podnikatelem, a to:
ü do
7 dnů od podání insolvenčního návrhu, jde-li o insolvenční návrh podaný dlužníkem,
ü do
15 dnů od doručení insolvenčního návrhu insolvenčním soudem, jde-li o insolvenční návrh věřitele,
ü před
zahájením insolvenčního řízení.
Právo podat návrh na vyhlášení moratoria nemá
právnická osoba, která je v likvidaci.
Návrh na vyhlášení moratoria musí kromě obecných náležitostí
podání stanovených v § 42 OSŘ
obsahovat všechny skutečnosti, které odůvodňují jeho vyhlášení.
K návrhu je dlužník povinen připojit:
ü seznamy
a listiny, které je povinen připojit k insolvenčnímu návrhu #,
ü poslední
účetní závěrku,
ü písemné
prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením
moratoria souhlasí. Podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně
ověřeny.
O návrhu na moratorium je insolvenční soud
povinen rozhodnout do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni,
kdy mu takový návrh došel (pozor - v tomto případě se nepoužije § 43 OSŘ).
Insolvenční soud vyhlásí moratorium,
jestliže jsou splněny předpoklady uvedené v § 115 a 116 IZ a jestliže nebylo dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu. V opačném případě
návrh na moratorium odmítne.
Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud
vyhlásí moratorium, se nelze odvolat. V případě, že insolvenční soud návrh na
moratorium odmítne, může se proti tomu odvolat pouze dlužník.
Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění
rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a trvá po dobu
uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce.
Insolvenční soud může na návrh dlužníka
moratorium prodloužit, a to nejdéle o 30 dnů, jestliže dlužník k
takovému návrhu připojí ke dni podání návrhu aktualizovaný seznam závazků a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich
pohledávek, že s prodloužením moratoria souhlasí. I na tomto prohlášení
musí být podpisy věřitelů úředně ověřeny.
V případě, že insolvenční soud rozhoduje o
návrhu na moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nezveřejňuje insolvenční soud až do rozhodnutí o vyhlášení moratoria informace o průběhu řízení.
Právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho
výpisy a opisy, má po tuto dobu pouze dlužník.
Účinky moratoria
S vyhlášením moratoria spojuje insolvenční
zákon určité účinky. Především nelze po dobu trvání moratoria vydat
rozhodnutí o úpadku. Za věřitele dlužníka se přitom po dobu trvání
moratoria považují přihlášení věřitelé a osoby uvedené v seznamu závazků.
Až na výjimky stanovené insolvenčním
zákonem zůstávají po dobu moratoria zachovány účinky spojené se zahájením
insolvenčního řízení. V případě, že bylo moratorium vyhlášeno před
zahájením insolvenčního řízení, pak jeho vyhlášením nastávají účinky spojené se
zahájením insolvenčního řízení.
Se zahájením insolvenčního řízení zákon spojuje zejména tyto účinky:
ü pohledávky
a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněna žalobou,
lze-li je uplatnit přihláškou,
ü právo
na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo
majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za
podmínek stanovených insolvenčním zákonem,
ü výkon
rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka,
jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové…
