Insolvenční návrh podaný více věřiteli
proti dlužníkovi, fyzické osobě-nepodnikateli, s přihlédnutím k návrhu na
povolení oddlužení dle § 103 a 389 IZ - kontrolní seznam
(duben 2008)
Insolvenční řízení může být zahájeno pouze na návrh.
Ve smyslu § 97 odst. 1 část věty za středníkem
zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“, IZ), se
insolvenční řízení zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému
soudu. Osobami aktivně legitimovanými k podání insolvenčního návrhu jsou dlužník
a/nebo jeho věřitel. V případě hrozícího úpadku pak může insolvenční návrh
podat jen dlužník.
Asi nejpodstatnější podmínkou, jejíž splnění je
bezprostředně spojeno s dosažením „úspěchu“ insolvenčního navrhovatele v
insolvenčním řízení, je zjištění
úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v rámci tohoto řízení. Pokud není
úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka osvědčením nebo dokazováním zjištěn,
insolvenční soud insolvenční návrh dle § 143 IZ zamítne.
Dlužník je dle § 3 IZ v úpadku, jestliže má:
a) více
věřitelů a
b) peněžité
závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
c) tyto
závazky není schopen plnit.
Všechny tyto podmínky úpadku dlužníka musejí být splněny
současně.
Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité
závazky, jestliže
a) zastavil
platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
b) je
neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
c) není
možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku
výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
d) nesplnil
povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil
insolvenční soud.
Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou
osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde
tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho
majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, příp. k dalšímu
provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat,
že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.
O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem
okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit
podstatnou část svých peněžitých závazků.
Insolvenční zákon stanoví v § 98 podmínky, kdy ze zákona vzniká povinnost podat insolvenční
návrh. Tyto podmínky jsou následující:
? Dlužník, který je
právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je povinen podat insolvenční
návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti
měl dozvědět o svém úpadku.
? Povinnost k
podání insolvenčního návrhu mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární
orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto
osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto
povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka.
Náležitosti insolvenčního návrhu jsou upraveny zejména
v § 103 IZ. Návrh musí kromě obecných náležitostí podání
stanovených v § 42 odst. 4 OSŘ (tedy musí z něj
být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co
sleduje, a musí být podepsáno a datováno) obsahovat:
a) označení insolvenčního navrhovatele, popř.
označení jeho zástupce,
b) označení dlužníka, kterého se týká, popř.
označení jeho zástupce,
c) rozhodující skutečnosti, které osvědčují
úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek,
d) skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění
podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem…
