Komentář zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 194

Odstavec 1

Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni prostou většinou hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, neurčují-li stanovy vyšší počet hlasů. Členové představenstva mohou být voleni a odvolávání dozorčí radou společnosti, pokud tak určí stanovy společnosti. Osoby zvolené za členy dozorčí rady pak volí první členy představenstva před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Funkční období členů představenstva nesmí přesáhnout pěti let. Opětovné zvolení je možné, pokud to stanovy nevylučují. Valná hromada, případně dozorčí rada namísto valné hromady, schvaluje smlouvy o výkonu funkce podle § 66 odst. 2 ObchZ a plnění podle § 66 odst. 3 ObchZ. Volba členů představenstva probíhá podle ustanovení stanov upravující jednání dozorčí rady. Valná hromada ani dozorčí rada nesmí být při volně orgánů omezena. Nelze tedy platně sjednat ve stanovách právo některých akcionářů na obsazení funkce člena představenstva. Volba nebo odvolání člena představenstva nemají konstitutivní účinky. To znamená, že člen představenstva nabývá či pozbývá svoji funkci okamžikem řádného zvolení nebo odvolání, není-li současně odložena účinnost této volby nebo odvolání.

Odstavec 2

Ustanovení tohoto odstavce zakládá právo soudu jmenovat chybějící členy nebo člena představenstva. Jde o opatření, které má zabránit stavu, kdy představenstvo není schopno plnit své funkce. Chybějící členy nebo člena jmenuje soud na návrh osoby, jež osvědčí právní zájem. Členem představenstva může soud jmenovat i akcionáře, a to bez jeho souhlasu. Ten se nemůže vzdát své funkce, ledaže nelze na něm spravedlivě požadovat, aby tuto funkci vykonával. Odměnu takto jmenovanému členu představenstva rovněž určuje soud. Nelze-li jmenovat člena představenstva předchozím způsobem, jmenuje jej soud ze seznamu insolvenčních správců. Soud může i bez návrhu zrušit společnost a nařídit její likvidaci. Jde o řízení podle § 200e OSŘ a věcně příslušným soudem pro jmenování člena představenstva je krajský soud, u něhož je společnost zapsána do obchodního rejstříku. Účastníky řízení jsou navrhovatel, společnost, je-li zde osoba, která je oprávněna jejím jménem nebo za ni jednat, a osoba, jež má být soudem jmenována za člena představenstva (ta je účastníkem řízení až ode dne rozhodnutí soudu o jeho jmenování. Jinak funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období. Stanovy mohou určit, že představenstvo může samo jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady, která je buď potvrdí, nebo zvolí člena nového.

Odstavec 3

Minimální počet členů představenstva je tři. Ustanovení § 7 odst. 1 ZoPF určuje nejméně 5 členů představenstva. Má-li společnost pouze jediného akcionáře, může mít představenstvo i jen jednoho člena představenstva. Je-li představenstvo vícečlenné, volí členové představenstva ze svého středu předsedu a může volit i místopředsedu představenstva, pokud tuto funkci zřizují stanovy společnosti. Stanovy společnosti mohou vymezit rozsah působnosti předsedy a místopředsedy představenstva. Představenstvo jako kolektivní orgán rozhoduje prostou většinou hlasů svých členů. Stanovy mohou vymezit rozhodnutí, o kterých musí být rozhodnuto vyšším počtem hlasů členů představenstva. Každý člen představenstva má jeden hlas. Vzhledem k tomu, že výkon funkce člena představenstva je ve smyslu § 66 odst. 2 ObchZ závazkem osobní povahy. Nově ale může představenstvo v souladu s § 66d ObchZ pověřit zcela nebo zčásti jiného. Obchodní vedení může být přitom dle výslovné zákonné dikce vykonáváno v pracovněprávním vztahu zaměstnancem společnosti, přičemž zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. K tomu blíže viz komentář k § 66d ObchZ.

Odstavec 4

Představenstvo je povinno se řídit zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou. Představenstvo se může od této povinnosti odchýlit, pokud jsou pokyny v rozporu s právními předpisy a stanovami. Jinak se může odchýlit od těchto pokynů jen tehdy, je-li to naléhavě nezbytné v zájmu společnosti a představenstvo nemůže včas obdržet souhlas valné hromady. Ani v těchto případech se však představenstvo nesmí od zásad a pokynů odchýlit, jestliže to valná hromada zakázala. Porušení zásad a pokynů však nemá vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám. Nikdo oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti s výjimkou řídící osoby, která je oprávněna udílet statutárnímu orgánu řízené osoby pokyny, a to i takové, které mohou být pro řízenou osobu i nevýhodné, jestliže jsou v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern.

Odstavec 5

Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře Vztah mezi společnosti a členem statutárního orgánu se řídí podle § 66 odst. 2 ObchZ přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce nevyplývá jiné určení práv a povinností. Členové představenstva jsou povinni zachovávat též mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Bude se nepochybně jednat o skutečnosti tvořící obchodní tajemství a jiné důvěrné informace. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno.

Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Odpovědnost člena představenstva za škodu nelze vyloučit nebo omezit. Akcionáři se mohou domáhat náhrady škody vůči členovi představenstva a § 182 ObchZ umožňuje, aby akcionáři sami podali žalobu jménem společnosti. Odpovědnosti za způsobenou škodu se může člen představenstva zprostit je…