Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 979

 Nahoru[Použití právní úpravy na věci v právním smyslu]

Věcná práva a jejich členění

Věcné právo bývá charakterizováno jako přímé, tj. od nikoho dalšího neodvozené právo či přímý vztah k věci.¹ Odlišně od toho u relativního práva je vztah k věci zprostředkován přes další osobu, tzn. výkon práva je odvozen od třetí osoby.

Věcná práva (a z nich plynoucí povinnosti) se typicky vztahují k individuálně určené věci. Tak například zástavní věřitel se může hojit z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 1309), nikoliv však z jakéhokoliv jiného majetku zástavního dlužníka.

Věcná práva se tradičně člení na věcná práva in re sua (vlastnické, spoluvlastnické právo, držba) a věcná práva in re aliena (zástavní právo, zadržovací právo, právo stavby a věcná břemena).

Vyjma věcných práv k věci vlastní a k věci cizí zákonodárce do části třetí hlavy II NOZ zařadil ještě úpravu správy cizího majetku. Správu cizího majetku ovšem (bez ohledu na její systematické zařazení) nelze považovat za věcné právo, má spíše relativní povahu, neboť upravuje vztah mezi správcem majetku a beneficientem. Svou podstatou se tak jedná o obecnou úpravu správy cizího majetku, která se použije v případě, že zákon jinde neobsahuje úpravu zvláštní (např. správa jmění dítěte rodiči jako součást rodičovské odpovědnosti podle § 858, správa pozůstalosti podle § 1678 aj.).²

Naopak u řady dalších práv zákon výslovně připouští jejich zřízení jako věcné právo, ačkoliv tato práva systematicky neřadí do části třetí hlavy II NOZ. Například zákaz zatížení nebo zcizení věci může být zřízen jako věcné právo (srov. § 1761 odst. 1), totéž zákon připouští u výhrady vlastnického práva, u práva zpětné koupě, u výhrady předkupního práva nebo lepšího kupce, u koupě na zkoušku (srov. § 2128 odst. 1, § 2138 a § 2144).

Za věcná práva je proto nutno považovat jednak ta, u nichž to plyne ze systematiky úpravy (zařazení do části třetí hlavy II NOZ s výjimkou správy cizího majetku), jednak ta, která za věcná zákon výslovně označuje na jiných místech (shora uvedený zákaz zatížení nebo zcizení věci, výhrada vlastnického práva, právo zpětné koupě, výhrada předkupního práva nebo lepšího kupce, koupě na zkoušku, jsou-li zřízeny jako věcné právo). Nad rámec toho pak nelze okruh věcných práv rozšiřovat smluvně (srov. § 977).

Věc v právním smyslu a použitelnost právní úpravy věcných práv

Nutnost zařazení komentovaného ustanovení do zákonné úpravy je dána novou koncepcí věci v právním smyslu.

NOZ vychází z širokého pojetí, kdy věc definuje jako "vše, co je rozdílné od osoby a slouží…