Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 873

 Nahoru[Zbavení statusových práv]

"Povinnosti a práva rodičů vůči dítěti jsou v zásadě trojího druhu, neboť se vztahují (přinejmenším) ke třem různým entitám sociálních skutečností."¹ Jedná se o práva a povinnosti spojené s osobností dítěte a práva a povinnosti osobní povahy, rodičovskou odpovědnost a vyživovací povinnost.

Důsledky zbavení rodičovské odpovědnosti

Z toho v zásadě vyplývá, že případné omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nezbavuje rodiče vyživovací povinnosti nebo práv spojených s osobností dítěte (statusová práva) a práv a povinností osobní povahy (§ 856). "Statusový poměr rodičů a dítěte je právní stránkou tohoto především biologického, ale rovněž společenského vztahu. Povinnosti a práva rodičů z tohoto poměru k dítěti vyplívající jsou podmíněny samotnou podstatou vztahu, který nutně existuje mezi rodičem a dítětem, a tudíž také samy nutně tento vztah provázejí."²

"Statusové práva a povinnosti mají vesměs zvláštní povahu."³ Mezi statusové práva a povinnosti rodičů vůči dítěti řadíme:

−určení jména a příjmení,

−udělení souhlasu k osvojení dítěte,

−právo být zapsán v matrice jako rodič,

−právo prohlásit a popřít rodičovství.

Tato statusová práva rodiče přímo vykonávají, jsou tedy vůči dítěti jejich nositeli. Dítě je samozřejmě nositelem dalších statusových práv, která jsou spojena s jeho osobností (právo na ochranu občanské cti, jména, soukromí, zásah do tělesné integrity apod.). Při výkonu těchto práv je však nositelem práv dítě, které rodiče v rámci své rodičovské odpovědnosti zastupují při jejich uplatnění; nemají tedy právo jejich přímého výkonu. Blíže komentář k § 856.

Podle právní úpravy platné do 31. 12. 2013 nebylo možné povinnosti a práva rodičů spojené s osobností dítěte a práva osobní povahy omezit či je rodiče zbavit. V souvislosti s tím dokonce ÚS v nálezu sp. zn. II ÚS 458/2010 ze dne 13. 4. 2010 dovodil, že udělení souhlasu s adopcí je součástí rodičovské odpovědnosti.

Podle komentovaného ustanovení je nyní možné zbavit rodiče všech nebo některých práv spojených s osobností dítěte a práv a povinností osobní povahy, přičemž právní úprava klade důraz především na právo dát souhlas k osvojení. "Zbavení práv a povinností rodičů spojených s osobností dítěte a povinností a práv osobní povahy zřejmě nemá primárně sankční povahu, neboť podobně jako rodičovská odpovědnost je jejich výkon usměrňován všeobecnou zásadou rodinného práva, že účelem povinností a práv k dítěti je zajištění jeho morálního a hmotného prospěchu (§ 855 odst. 2)."⁴

Dále třeba poznamenat, že k tomuto kroku může soud přistoupit pouze tehdy, pokud zároveň zbavil rodiče rodičovské odpovědnosti (nestačí tedy pouhé její omezení). Zákonodárcem užité slovo "zároveň" ovšem neznamená, že o zbavení práv spojených s osobností dítěte a práv osobní povahy by soud musel vždy rozhodovat zároveň v jednom řízení o zbavení rodičovské…