Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 750

 Nahoru[Dohoda manželů]

V ustanovení § 750 jsou stanoveny limity smluvní svobody manželů ve vztahu k úpravě problematiky bydlení manželů a rodiny podle ustanovení § 747 a § 748, tj. zájmy nezletilých dětí, případně třetích osob. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je ochrana právě jmenovaných, neboť nezletilé děti ani třetí osoby nejsou subjekty dohod uzavíraných podle ustanovení § 750, přesto se jich důsledky těchto dohod dotýkají.

Dohoda manželů

Dohoda manželů je jejich dvoustranným právním jednáním, jejími účastníky jsou výlučně manželé.

Zákon stanoví předpoklady obsahu (ujednání odchylná od zákonné úpravy v ustanovení § 747 a § 748), limity obsahu (zákaz zhoršení postavení nezletilých ne plně svéprávných dětí, zákaz dotčení práv třetí osoby, k obojímu srov. níže) a požadavek písemné formy takové dohody (ustanovení § 750 odst. 2).

Písemná forma dohody manželů je odůvodněna potřebou právní jistoty a též potřebou ochrany každého z manželů, jejich bydlení a bydlení rodiny jako celku.

V případě, že dohoda bude uzavřena v jiné než písemné formě, lze tento nedostatek dodatečně zhojit (srov. ustanovení § 582 odst. 1). Jestliže nebude dohoda uzavřena v písemné formě a tento nedostatek nebude konvalidován postupem podle ustanovení § 582 odst. 1, bude takové právní jednání neplatné (srov. ustanovení § 580 odst. 1). Zřejmě se bude jednat o neplatnost relativní, neboť bude sice dán rozpor se zákonem, avšak současně se nebude jednat o právní jednání, které by zjevně narušovalo veřejný pořádek (srov. předpoklady absolutní neplatnosti právního jednání v ustanovení § 588). Relativní neplatnosti právního jednání bude proto se třeba dovolat podle ustanovení § 586 odst. 1. Právo dovolat se relativní neplatnosti jako právo majetkové podléhá promlčení (k tomu srov. dále komentář k ustanovení § 749).

Zákon neomezuje nijak dobu, kdy je třeba dohodu podle ustanovení § 750 uzavřít.

Dovozujeme tedy, že dohodu lze uzavřít předem i ex post. Dohodu uzavřenou až po právním jednání manžela, které bylo učiněno v rozporu s ustanovením § 747 odst. 1 či § 748 odst. 1, lze (podle jejího obsahu, srov. ustanovení § 555 odst. 1) posoudit též jako souhlas druhého manžela podle ustanovení § 747 odst. 2 či § 748 odst. 2, který následně vylučuje právo druhého manžela dovolat se neplatnosti právního jednání, jež bylo učiněno v rozporu s ustanovením § 747 odst. 1 či § 748 odst. 1.

Zákaz zhoršení postavení nezletilých ne plně svéprávných dětí

Dohoda manželů podle ustanovení § 747 odst. 1 a § 748 odst. 2 nesmí zhoršit postavení těchto nezletilých dětí, které nenabyly dosud plné svéprávnosti, totiž:

a) společného dítěte manželů, a to za podmínky, že

- žije s manžely v rodinné domácnosti a

- manželé vůči němu mají vyživovací povinnost.

Postavení společného dítěte manželů má též dítě, které bylo společně osvojeno manžely, nebo manželem svého rodiče (srov. ustanovení § 832 odst. 1).

Obě shora uvedené podmínky musejí být splněny kumulativně. Stanovení těchto podmínek jako předpokladu ochrany dítěte považujeme za racionální, neboť jestliže dítě s manžely v rodinné domácnosti nežije, není nutno chránit jej prostřednictvím ustanovení o bydlení manželů. Stejně tak v případě, že manželé vůči dítěti již nemají vyživovací povinnost: Jestliže je dítě schopno se samo živit (srov. ustanovení § 911), je schopno zajistit si též vlastní bydlení a není důvod jeho zájmy omezovat smluvní svobodu manželů.

Společné nezletilé dítě manželů není účastníkem dohody podle ustanovení § 747 odst. 2 a § 748 odst. 2, její důsledky se jej však mohou dotknout, neboť půjde nejčastěji o změnu dosavadních poměrů ve vztahu k bydlení.

Jestliže je mezi rodiči a dítětem vztah rodičovské odpovědnosti, mají rodiče před rozhodnutím, které se dítěte týká (vč. dohod o odchylném režimu podle ustanovení § 747 odst. 2 a § 748 odst. 2), dítěti – pokud je schopné záležitost pochopit, učinit a formulovat k tomu vlastní názor - sdělit vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a sdělit jej rodičům. Vyjádřený názor dítěte pak rodiče mají zohlednit při rozhodování (srov. ustanovení § 875 odst. 2).

b) dítěte, které bylo svěřeno do společné péče manželů nebo do výlučné péče jednoho z nich.

V případě uvedeném sub b) zákon další podmínky ve vztahu k dítěti nestanoví, nicméně z podstaty věci plyne, že se musí jednat o dítě, které s manžely sdílí rodinnou domácnost, neboť bylo jednomu či oběma manželům svěřeno do péče.

Podmínka vyživovací povinnosti ve vztahu k tomuto dítěti uvedena není, neboť není důvod okruh dětí, jež má komentované ustanovení chránit, zužovat na ty, vůči…