Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 630

 Nahoru[Dohoda o délce promlčecí lhůty]

Komentované ustanovení zavádí možnost dohody o délce promlčecí lhůty; jedná se o "zásadní průlom do vnímání kogentní povahy promlčení".¹ Doposud totiž nebylo možné si délku promlčecí lhůty smluvními stranami dohodnout.²

Podmínky dohody

Na základě komentovaného ustanovení mohou smluvní strany sjednat jinou délku promlčecí lhůty, než kterou stanoví zákon, musejí však přitom dodržet následující podmínky:

1. dohodnutá promlčecí lhůta se bude počítat ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé – dohoda účastníků se tak může týkat pouze subjektivní promlčecí lhůty. "Odporovalo by zásadám spravedlnosti připustit ujednání vylučujícího oprávněnému uplatnit jeho právo v případech, kdy se o vzniku a existenci svého práva nemohl dozvědět."³
2. časové omezení dohody – dohodnutá promlčecí lhůta nesmí být kratší než jeden rok a delší než patnáct let (u horní hranice zákon vychází z délky nejdelší objektivní promlčecí lhůty, kterou NOZ připouští). Maximální časové omezení je do zákona vloženo z hlediska účelu, který promlčení sleduje, "kdy institut promlčení neslouží jen k ochraně dlužníka (tj. k ochraně soukromého zájmu), nýbrž i k ochraně pokojného stavu – doslova ,právního klidu‚ (Rechtsfrieden) – tedy k ochraně veřejného zájmu."⁴
3. osobní omezení dohody – není možné dohodnout kratší nebo delší lhůtu v neprospěch slabší strany – NOZ však pojem slabší strany nedefinuje. Slabší stranou je však vždy osoba, která vůči podnikateli vystupuje mimo souvislost se svým podnikáním (jedná se však o vyvratitelnou právní domněnku (viz výklad k § 433). Slabší stranou však může být i osoba jiná – "kdo je slabší stranou, vyplývá z povahy věci všude tam, kde mezi stranami existuje faktická nerovnováha co do skutečné možnosti uplatnit a obhajovat soukromé zájmy".⁵ Postavení slabší strany tak může mít osoba v právním styku např. z důvodu věku nebo zdravotního handicapu, právní závislosti apod. Komentované ustanovení ovšem zakazuje pouze sjednání dohody v neprospěch slabší strany, a to jak kratší, tak i delší promlčecí lhůty. V tomto smyslu se jedná o polokogentní ustanovení, neboť v neprospěch strany, která slabší stranou v rámci právního jednání není, lze dohodu sjednat (respektive lze dohodu sjednat ve prospěch slabší strany).
4. věcné omezení dohody – není možné dohodnout kratší promlčecí lhůtu, pokud jde o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti. Takové ujednání je třeba považovat za neplatné, a to absolutně (§ 588). Ujednání o delší promlčecí lhůtě v těchto případech však vyloučeno není. Z hlediska věcného omezení je třeba říci, že NOZ vylučuje dohodu i v jiných případech, než které jsou uvedeny v komentovaném…