Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 574

 Nahoru[Pravidlo priority výkladu – favorem negotii]

"Povaze soukromého práva a rozumné potřebě běžných soukromých občanských styků odpovídá jako hlavní zásada pravidlo, že je namístě hledat spíše důvody pro platnost právního jednání než pro jeho neplatnost (zásada potius valeat actus quam pereat)."¹

Pravidlo priority výkladu (favorem negotii) se do českého právního řádu začalo prosazovat především díky judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005; sp. zn. I. ÚS 625/03). Jedná se o základní interpretační pravidlo pro výklad neplatnosti právních jednání a symbolicky uvozuje oddíl zákona, který se na neplatnost právních jednání vztahuje.

Pravidlo uvedené v komentovaném ustanovení je dále v NOZ podpořeno tím, že byl posílen institut relativní neplatnosti smlouvy před neplatností absolutní. V NOZ je zásada favorem negotii zdůrazněna také tím, že je kladen mnohem větší důraz na bezformálnost právních jednání (§ 559).

Zásada priority výkladu souvisí s další soukromoprávní zásadou, a to zásadou verba ita sunt intelligenda ur res magis valeat quam pereat (slovům je třeba rozumět tak, aby podstata věci byla spíše zachována než zničena), který je obsažen v § 556.

Dva možné výklady právního jednání

Soudy tedy v případě, že existují dva možné výklady právního jednání – jeden, který je v souladu s právem, a druhý, který v souladu s právem není, musí zvolit takový výklad, který je zákonem aprobován. Předmětem materiálního pravidla výkladu obsaženého v komentovaném ustanovení tedy "není metoda interpretace, ale její výsledek".²

Přesto i aplikace zásady priority výkladu má své hranice – tuto hranici tvoří vůle stran. Byť by tedy bylo možno výkladem právního jednání docílit pohledu na právní jednání jako na jednání platné, "nelze argumentovat proti jasně prokázané skutečné vůli stran, přestože by tato vedla k neplatnosti právního jednání".³ Pravidlo uvedené v komentovaném ustanovení je totiž třeba aplikovat společně s dalšími výkladovými zásadami (§ 555 až § 558).

Dopad na námitku relativní neplatnosti

Pravidlo favorem negotii platí i pro námitku neplatnosti v případě neplatnosti relativní. Relativní neplatnost právního jednání je právní institut, který slouží především na ochranu zájmu oprávněné osoby. Pouze tato osoba má právo dovolat se neplatnosti právního jednání. "Jestliže se oprávněná osoba dovolala tzv. relativní neplatnosti důvodně, je právní úkon neplatný od svého počátku (ex tunc)." (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2940/2007) To je podstatný rozdíl od právního jednání, které je neplatné tzv. absolutně a u kterého soudy k neplatnosti přihlížejí z…