Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 3032

 Nahoru[Osoby zbavené nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům podle ObčZ]

Jedná se o standardní přechodné ustanovení, které se týká:

−v odst. 1 osob, které byly před 1. 1. 2014 zbaveny způsobilosti k právním úkonům,

−v odst. 2 osob, které byly před 1. 1. 2014 omezeny ve způsobilosti k právním úkonům.

K odst. 1

Osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům

Pokud byla osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům podle právní úpravy platné do 31. 12. 2013, považuje se tato osoba ode dne nabytí účinnosti NOZ za osobu omezenou ve svéprávnosti. NOZ nyní již nedovoluje omezit svéprávnost člověka zcela, tak jak tomu bylo u způsobilosti k právním úkonům, ale soud může přistoupit k omezení svéprávnosti pouze do té míry, že nemůže samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života (§ 64). Běžnou záležitostí se rozumějí periodicky či neperiodicky opakované obvyklé záležitosti (hrazení jízdného, nákup v potravinách apod.), přičemž je třeba přihlížet k potřebám každé osoby individuálně.

Judikatura

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. června 2014, sp. zn. 24 Co 193/2014

Člověka, který zcela postrádá rozpoznávací a ovládací složku svého jednání a který bez cizí pomoci není schopen jakéhokoliv právního jednání v žádné oblasti svého života, je možné omezit ve svéprávnosti tak, že nemůže samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Běžnými záležitostmi každodenního života člověka omezeného ve svéprávnosti ve smyslu ustanovení § 64 OZ jsou takové záležitosti, které se odvíjejí od kvality jeho běžného života s přihlédnutím ke všem jeho zvláštnostem.

"Jelikož zbavení představovalo komplexní zbavení způsobilosti samostatně právně jednat, tak i podle nové právní úpravy je třeba mít za to, že toto omezení nastává v maximálně přípustné míře."¹ Pokud tedy byla osoba zbavená zcela způsobilosti k právním úkonům, pak ode dne 1. 1. 2013 byla omezena ve svéprávnosti s výjimkou práva jednat v běžných záležitostech každodenního života.

Je třeba uvést, že řada rozhodnutí, na jejichž základě byly osoby zbaveny způsobilosti k právním úkonům, podle nové právní úpravy již zřejmě neobstojí, neboť "zbavení svéprávnosti do budoucna není možné a k omezení svéprávnosti může soud přistoupit jen tehdy, pokud nepostačí vzhledem k zájmům posuzovaného mírnější a méně omezující opatření".² Zákon proto v § 3033 stanoví lhůtu, ve které soudy musejí svéprávnost takové osoby posoudit, jinak osoba po uplynutí této zákonné lhůty nabude plné svéprávnosti. Tato lhůta je pětiletá, jelikož byla prodloužena zákonem č. 460/2016 Sb. z původní tříleté lhůty (blíže komentář k § 3033). V souladu s § 60 pak může dojít…